Latinská Amerika

Kategorie: Demografie

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: V této práci je popsán boj několika latinskoamerických zemí o zařazení se mezi elitu. Je charakterizována jejich ekonomická a politická stabilita (i když ve většině spíše nestabilita) a životní úroveň místních obyvatel. Jedná se o tyto státy: Argentina, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexiko, Uruguay, Venezuela a částečně Bolívie, Kuba a Peru.Práce postupně probírá základní dějiny jednotlivých států Latinské Ameriky se zvýrazněním nejzákladnějších informací a doplňuje je v druhé části o hospodářské informace ze současnosti spolu se statistickými údaji po čtu obyvatel, rozloze, hustotě obydlení, HDP a státním dluhu. Další část popisu zemí tvoří popis života a společenského rozvrstvení obyvatel.
Obsah:
1. Úvod - Boj za lepší život
2. Chile - "Sloučení celé planety"
a) Jak to všechno začalo?
b) A jak je na tom Chile dnes?
- Lidé…
- Druhá strana…
3. Venezuela - Kdysi bohatá země se topí v dluzích
a) Jak to všechno začalo?
b) A jak je na tom Venezuela dnes?
- Lidé…
c) Závěr
4. Brazílie - Cesta z kritické zadluženosti
a) Jak to všechno začalo?
b) A jak je na tom Brazílie nyní?
- Lidé…
5.Uruguay - Latinskoamerické Švýcarsko?
a) Jak to všechno začalo?
b) A jak je na tom Uruguay nyní?
6. Mexiko - Průmyslový stát i rozvojová země
a) Jak to všechno začalo?
b) A jak je na tom Mexiko nyní?
- Lidé a města…
7.Kolumbie - Země proslulá drogami a násilím
a) Jak to všechno začalo?
b) A jak je na tom Kolumbie nyní?
- Lidé…
8. Argentina - Země stříbra
a) Jak to všechno začalo?
b) A jak je na tom Argentina nyní?
c) Politická a ekonomická nestabilita na přelomu letopočtu
9.A co ostatní? - Sen o bohatství
a) Bolívie
b) Peru
c) Kuba
10. Závěr - Dobojováno?
11. Fotografická příloha
12. Použitá literatura
Úryvek z práce:
"A jak je na tom Venezuela dnes?
Většina potíží Venezuely paradoxně pramení z ropného bohatství. Po dlouhá léta ovládaly průmysl mnohonárodní společnosti, které většinou zaměstnávaly cizince. Velká část zisků tedy proudila do zahraničí. Po znárodnění v r. 1976 následoval hospodářský růst - ovšem vláda penězi doslova plýtvala. Nevěděla, co s nimi, a tak byl sestaven plán, jak je utratit. Plán "Gran Venezuela". Stavěly se přehrady, cukrovary, mrazírny, petrochemické závody, školy, nemocnice, nakupovaly se lodě a letadla. Zahraniční banky se nezdráhaly kdykoliv vládě poskytnout půjčky a na splacení nespěchaly. Byly si jisty, že cena ropy se bude neustále zvyšovat.
Venezuelské hospodářství je stále značně závislé na ropě (ropný průmysl se soustředí do města Maracaibo u stejnojmenného jezera) a dalších nerostných zdrojích, které představují více než 80 % vývozu (ropný průmysl však zaměstnává jen 3 % obyvatel). Pro zemědělství je využíváno pouze 2,5 - 4,5 % půdy, proto se musí velká část potravin stále dovážet - a to za vysokou cenu.
Znárodněný průmysl, v němž vláda utopila miliardy dolarů, zaměstnával příliš velké množství lidí, vládla v něm korupce a nedokázal vyrábět konkurenceschopné zboží. Vláda se "pletla" do všeho, což vedlo k mnohým problémům. Místo toho, aby se Venezuela snažila vzniklou krizi řešit, upnula se na politiku Fidela Castra. Prezident dokonce odmítl pomoc USA při povodních, které postihly jeho zemi v devadesátých letech. Američtí vojáci prý nejsou v jeho zemi vítáni…"

Tweet

Diskuse