přečtěte si zdarma nové číslo časopisu |
Recentní suroviny: skripta
Základní překladatelské termíny - rusky
Huntington, Samuel: Politický řád v měnících se společnostech
Finanční řízení podniku: otázky ke státní zkoušce
Karel Čapek a kol.: Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm)
Kategorie: Filozofie
Typ práce: Výpisky z knih, recenze
Škola: nezadáno/škola není v seznamu
Charakteristika: Práce je interpretací části knihy: Zkoumání o lidském rozumu. Kdo je vlastně David Hume? Jeho krátký životopis, který vystihuje proč se tomuto tématu věnuje a interpretace kapitoly Zkoumání lidského rozumu, kde Hume rozebírá vznik idejí, který je podstatný na nahlížení celé humovské filosofie je v této práci. Ideje jsou vlastně zapamatované vjemy. Imprese. Ty se nám v mozku uchovávají, a s těmi si mozek může hrát. Skládat a rozkládat je.Takto nám vznikají i složité ideje, neboť žádné dle Huma při narození nemáme. Navíc podle tohoto skotského filosofa neexistuje nutnost.
Obsah:
1. Úvod - David Hume
2. O právu idejí
3. Použité prameny
Úryvek z práce:
"/11/ Podstatné je rozdělení Davida Huma na ideje a vjemy. Nelze je totiž podle něj považovat za jedno. Přímý vjem, zážitek, na nás dolehne v plné síle. Je to okamžité, cítíme to právě v době našeho zážitku. Například, sáhneme-li si na něco velmi horkého. Je to ostré, cítíme to velmi silně. Na rozdíl od vzpomínky. Při vzpomínce, za normálního stavu, můžeme s navodit atmosféru, ne však zážitek zopakovat. Nemůžeme dosáhnout stejného vjemu. A to je idea. Idea je pouze vzpomínka, kopie smyslového vjemu který jsme prodělali. V této pasáži Hume ukazuje i svůj skepticismus, když píše: „Žádná sebeskvělější barva poezie nemůže vymalovat přírodní objekty tak, aby se líčení nelišilo od skutečné krajiny. Nejživější představa se nevyrovná nejpřesnějšímu zážitku.“ Podobné přirovnání popisuje i u jiných smyslových podnětů. U rozhněvaného člověka, či u zamilovaného člověka. Pokud nám totiž někdo řekne, že je rozhněván, či zamilován, máme sice možnost, díky idejím, abychom „věděli“ co cítí, ale nikdy to nemůžeme cítit s ním. Vše toto platí, je li naše mysl i tělo v pořádku. Jak jsem zmínil výše. Normální stav. Hume píše: „ Není-li však naše vnímání narušeno tělesnou nebo duševní nemocí, nikdy nemohou (vzpomínky) dosáhnout takového stupně živosti, abychom nemohli tyto vjemy od sebe rozlišit.“ K tomuto bych ještě doložil interpretaci Zdenka Novotného: „ …výjimečně (ve spánku, v horečce, šílenství apod.( se může stát, že se ideje svou intenzitou přiblíží impresím (dojmům).“ Zde totiž je mírná diference mezi originálem a výkladem, neboť pan Novotný k nemocím duševním a tělesným přidává i spánek a navíc neukončuje výčet možností, kde je možnost, že by se mohli promíchat ideje s impresemi .
/12/ Podstatné je tedy rozdělení. Dělí je na méně silné, které nazývá myšlenkami, či idejemi. Jsou to právě ty naše představy, které nemohou vyvolat ten silný pocit vjemu. Pro ty druhé se těžko hledá v angličtině i jinde přesný termín. Zde dochází k názvu termínu dojem. Z. Novotný právě toto nepřekládá, a zanechává tu anglický termín imprese. Imprese /dojmy/ se liší tedy od idejí právě silou prožitku. Ideje nalézáme ve vzpomínkách na některý ze zážitků /impresí/..."
| Další práce od tohoto autora | ||
|---|---|---|
| 1. | Platónovo pojetí dobra | 498x |
| 2. | Martin Heidegger a jeho Nic | 313x |
| 3. | O původu idejí Davida Huma | 272x |
| 4. | Vznik KSČM | 260x |
| 5. | Aristotelés: Etika Níkomachova - interpretace 8. knihy | 240x |
| 6. | Platónův názor na rétoriku a rapsódy | 152x |
| 7. | Totalitarismus v demokracii - Československo po roce 1948 | 148x |
| 8. | Sociologie venkova a zemědělství v letech 1989 – 1995 v českých zemích | 145x |
| 9. | Problém dějinnosti v hermeneutice | 129x |
| 10. | Globální ekologie v politice Ala Gora | 118x |
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.
