Předhusitské Čechy 1310-1419 - výpisky z knih Zdeňka Fialy

Kategorie: Historie

Typ práce: Výpisky z knih, recenze

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce je zpracováním výpisků z knihy Zdeňka Fialy: předhusitské Čechy. Jedná se o popis doby, kdy Jan Lucemburský nastoupil na český trůn Jan Lucemburský, který se pokusil o upevnění panovnické vlády, leč neúspěšně. Zahrnuta i Janova vnitřní politika - organizace státu a úřadů, sociální stratifikace obyvatelstva a mezinárodní politika - územní zisky a ztráty, vztah k sousedům Českých zemí. Dále se v knize pojednává o Karlu Lucemburském jako markraběti moravském spolu s popisem jeho vnitřní a vnější politiky v době vlády jeho otce, tedy do roku 1344. Další kapitola je věnována kulturnímu životu v Čechách po nástupu Karla IV: na český trůn z pohledu literatury, architektury a dalších aspektů veřejného života. Za doby vlády Karla IV. byl důležitý pohled na vnitřní a vnější situaci státu s ohledem na právní a kulturní změny ve státu, spolu se záměry, konflikty a úspěchy nového panovníka. V knize není opomenuta církev a její vymezení vůči státu, práva privilegia požívající ze svého postavení a zapomenuto není ani na počátky reformních snah v církvi. Po smrti Karla IV. nastupuje roku 1378 na trůn Václav IV. a od té doby nastal úpadek lucemburské moci, ale také oslabení centrální moci, ztráty území a v neposlední řadě i rozkol mezi katolickou církví a reformisty. Poslední kapitola knihy je věnována církevnímu rozkolu, vzdoropapežům a situaci v katolicko-křesťanském světě, v průběhu kterého došlo k rozkolu mezi Václavem a českým arcibiskupem. Na jehož základě by vydán Dekret kutnohorský a začal se hon církve na Husa a jeho přívržence, který byl zakončen Kostnickým koncilem, I. pražskou defenestrací a smrtí Václava IV.
Obsah:
1.České země za krále cizince
a) Vnitřní a vnější situace českého státu za vlády Jana Lucemburského
b) Zahraniční politika
2.Karel IV. jako markrabí moravský
3.Kulturní poměry do nastoupení Karla IV.
4. Doba vlády Karla IV.
5. Společnost a hospodářství v době Karlově
6.Církev
7. Kulturní dění doby Karlovy a Karlova osobnost a jeho význam
8. Před bouří. Český stát a společnost za Václava IV. (1378-1419)
9. Velké schizma, české země a počátky husitství
Úryvek z práce:
"V 13/14.st. se rozmohl vliv žebravých řádů: minorité=františkáni, dominikáni – papež Bonifác (1294-1303) vydal bulu „Super Cathedram“ (Na stolci), že mohou kázat jen v hodinách, kdy se nekonala kázání ve farních chrámech. Zpovídat směli jen s biskupovým svolením a na svých hřbitovech mohli pohřbívat jen ty, kdo si to přáli, ale ¼ museli odvádět příslušnému faráři. Bonifác XI. ji zrušil. Kliment V. ji r.1312 ve Vienne obnovil. Jan z Dačic přijel do Čech a Jindřichovi ze Šumburka odebral litoměřické obručí. Ten ho v Avignonu obvinil, proto se tam jel Jan z Dačic obhajovat.
Poprvé v dějinách došlo ve Starém Městě 23.7.1334 ke krvavé srážce mezi faráři a žebravými řády. Přidalo se obyvatelstvo. Lidé se rozdělili podle smýšlení – asi tak na půl.
V Olomouci se vystřídalo mnoho biskupů: Petr II.(Angelův), Konrád I., Jindřich (Hynek) z Dubé (1326) – z Rohovců, Jan VII. zvaný Volek – nemanželský syn Václava II.
V té době byly již urbáře – byly v nich zapisovány přímé povinnosti poddaných k jejich vrchnosti. Prví zlomek pochází z r.1283/4. Poddanské obyvatelstvo tvořilo na poč.14.st. většinu obyvatel v našich zemích. Hlavní proměnu přinášelo do života poddaných emfyteuse tzv. zákupné právo, mezi pozemkovou vrchností a poddaným vytvářel určitý smluvní poměr, zaručující „teoreticky“ poddanému nerušené držení jeho statku a k němu příslušné půdy(rustikál). Za to odváděl poddaný každoročně z předělené půdy peněžité úroky neboli činži = právo německé. České právo to neznalo – nebyla emfyteuse. Emfyteuse byla u nově založených kolonizačních vesnic. Vrchnost tak dostávala pravidelný peněžní důchod. Než se vesnice založila, museli za každý lán zaplatit – Anleit, arha-tj. poplatek za propůjčení půdy. Existující vesnice se začaly převádět na německé právo. Od 13.st. vytváření územně správního celku – panství, dominium, zboží, statek nebo velkostatek. Feudálové = pozemková vrchnost. Kláštery a šlechta začaly centralizovat pozemky. Měly je roztříštěné po celé zemi. Snaha o výměnu co nejblíže k centru. Poddaní museli platit navíc tzv. pomocemi, peněžními dávkami, robotou, naturálními dávkami. Kromě Starého Města, Brna,Olomouce, Znojma nebylo ve městech víc než 1000-2000 obyvatel. Na vesnici včele rychtáři (většinou lokátoři – ti vedli kolonisty). Rychty byly svobodné, nezatížené úroky (platby za lány šlechtě), měly právo šenku či prodeje masa… Rychtář byl zástupce vrchnosti. Byl výkonem místní spravedlnosti..."

Tweet

Diskuse