Postavení Číny ve světové ekonomice

Kategorie: Světová ekonomika

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Seminární práce na téma postavení Činy ve světové ekonomice se mimo pohledu na současnou situaci v tomto státě ohlíží i na případně převzetí pomysleného prvního místa v ekonomickém světě. Práce popisuje, jak se Čína posouvá na žebříčku spolu s důsledky a příčinami tohoto posunu s přihlédnutím na ekonomickou historii Číny.
Obsah:
1. Obsah
2. Zeměpisné údaje Číny
3. Ekonomický vývoj Číny
a) Vytvoření ekonomiky různých druhů vlastnictví
b) Trend ke koordinované ekonomické struktuře
c) Ekonomická restrukturalizace
4. Politika otevření se světu
a) Zvláštní ekonomické oblasti a otevřená pobřežní města
b) Zahraniční obchod
c) Využívání zahraničního kapitálu
d) Zahraniční ekonomická a technická spolupráce
5. Zahraniční politika Číny
6. Současné postavení Číny ve světové ekonomice – vybrané otázky
a) Negativní vlivy rychlého růstu čínské ekonomiky
7. Závěr
8. Použitá literatura
9. Příloha
Úryvek z práce:
"3.1. Vytvoření ekonomiky různých druhů vlastnictví
Před přijetím politiky reforem a otevření se světu měla Čína ekonomiku jednotného veřejného vlastnictví, která se ukázala být nedostatečně vitální. Od nastoupení nového politického kurzu čínská vláda v ekonomické oblasti podporuje rozvoj různorodých typů vlastnictví, přičemž preferuje vlastnictví veřejné. Výsledkem je, že ekonomika soukromého i veřejného sektoru se prudce rozvíjí. Koncem roku 1997 bylo v Číně registrováno 29 470 000 průmyslových a obchodních podniků v individuálním a soukromém vlastnictví s 65 870 000 zaměstnanců, 236 000 společných čínsko zahraničních podniků, družstevních podniků a podniků zahraničních se zahraničním kapitálem ve výši 303 miliard jüanů, 680 000 akciových společností a akciových družstevních podniků s kapitálem ve výši 1 730 miliard jüanů. Nárůst a prudký rozmach těchto podniků sehrává důležitou roli z mnoha hledisek, z nichž nejdůležitější je zlepšování podmínek každodenního života obyvatel Číny, zajištění nedostávajících se finančních investičních prostředků a zavádění pokročilých zahraničních technologií spolu s využitím zkušeností zahraničních řídících pracovníků. V témže období došlo k dalšímu posílení kontroly výslednosti fungování podniků veřejného sektoru. V roce
1997 činil podíl tohoto sektoru na celkovém hrubém národním důchodu 75.8 %. V současné době je v podstatě dotvořený model vzájemného fungování různorodého vlastnictví s vlastnictvím veřejným jako oporou ekonomického rozvoje země.
3.2. Trend ke koordinované ekonomické struktuře
Slabým článkem čínské ekonomiky do roku 1978 bylo zemědělství a nevyvážený poměr mezi lehkým a těžkým průmyslem. V zájmu větší koordinace, optimalizace a vyváženosti čínské ekonomiky byla od roku 1978 přijata celá řada politických rozhodnutí a opatření, kterými došlo k upřednostnění rozvoje lehkého průmyslu, rozšíření dovozu vysoce kvalitního spotřebního zboží, posílení výstavby průmyslových podniků prvovýroby a zaměření pozornosti na rozvoj terciární sféry. Prokazatelně se výrazně zlepšily vzájemné vazby mezi různými průmyslovými odvětvími a v nich samotných, podíl těžkého průmyslu na celkové produkci se snížil, zatímco podíl lehkého průmyslu a terciární sféry vzrostl. Dříve celkový růst čínské ekonomiky určoval těžký a lehký průmysl, teď se těžiště přesunulo do lehkého průmyslu a terciární sféry. V současnosti hlavním motorem prudkého rozvoje čínské ekonomiky je lehký průmysl..."

Tweet

Diskuse