Hospodářská soutěž a etika podnikání

Kategorie: Regionální ekonomika

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Seminární práce z oboru ekonomiky a její etiky. V první části se autorka zabývá otázkou hospodářské soutěže z pohledu nekalé soutěže, klamavé reklamy, podplácení a porušování obchodního tajemství. Druhá část práce je věnována obchodní etice a tomu, jaké vlastnosti by obchodník měl nebo neměl mít. V závěru práce se objevuje i soubor kodexu pro podnikatele, managery a řídící pracovníky.
Obsah:
1. Obsah
2. Úvod
3. Pojem „Hospodářská soutěž“
4. Hospodářská soutěž
4.1. Účast na hospodářské soutěži
4.2. Nekalá soutěž
4.2.1. Klamavá reklama
4.2.2. Klamavé označení zboží a služeb
4.2.3. Vyvolání nebezpečí záměny
4.2.4. Parazitování na pověsti
4.2.5. Podplácení
4.2.6. Zlehčování
4.2.7. Srovnávací reklama
4.2.8. Porušování obchodního tajemství
4.2.9. Ohrožování zdraví a životního prostředí
4.3. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži
5. Etika v podnikání
5.1. Úvodní pohled
5.2. Formální hledisko
5.3. Proč „implementovat“ program rozvoje etiky
5.4. Význam etiky pro podnikání
6. Závěr
7. Použité zdroje
Úryvek z práce:
"5.1. Úvodní pohled
Před několika lety se ptal sociolog Raymond Baumhart podnikatelů a manažerů „Co pro vás znamená etika?“ Odpovědi byly následující:
• Etika je to, co mi mé pocity říkají, že je správné nebo špatné
• Etika je o mé náboženské víře
• Být etický znamená dělat to, co požaduje zákon/právo
• Etika se skládá z norem chování, které akceptuje naše společnost
• Nevím, co to slovo znamená
Tyto odpovědi lze považovat za typické. Význam „etiky“ je obtížné pevně definovat a pohled mnoha z nás na etiku je nejasný.
Mnoho lidí má tendenci klást rovnítko mezi etiku a své pocity. Být etický není jednoznačně záležitostí následování svých pocitů. Osoba následující své pocity často může couvnout před tím udělat, co je správné. Pocity se často také odchylují od toho, co je etické.
Někdo může identifikovat etiku s náboženstvím. Většina náboženství samozřejmě obhajuje etické normy. Pokud však spojíme etiku s náboženstvím, pak můžeme etiku aplikovat pouze na věřící. Etiky však platí pro chování ateistů stejně tak jako pro chování věřících. Víra může stanovit vysoké etické normy a může být silným motivátorem etického chování. Etiku však nelze svázat s náboženstvím nebo ji pokládat za totéž co náboženství.
Být etický také není totéž co dodržovat zákony. Právo/zákon často zahrnuje etické normy, ke kterým se lidé hlásí. Právo, stejně jako náboženství se však mohou od toho co je etické odchylovat. Otroctví v USA před občanskou válkou nebo apartheid v Jižní Africe relativně nedávno jsou obvyklými groteskními příklady práva, které se od etiky může odchylovat.
A konečně, být etický není totéž jako dělat „cokoliv, co společnost akceptuje“. V kterékoliv společnosti většina lidí akceptuje normy, které jsou skutečně etické. Normy chování společnosti se však mohou odchylovat od toho, co je etické. Určitá společnost se může stát eticky zkorumpovaná. Dobrým příkladem morálně zkorumpované společnosti je nacistické Německo..."

Tweet

Diskuse