Cíl, smysl. Metodologie společenských věd - zorný úhel pohledu (teoretická východiska výzkumu, konkrétní východiska výzkumu). Místo v systému věd. Společensko - vědní výzkum. Hypotéza - požadavky na ní (adekvátnost a zdůvodněnost, srozumitelnost a přehlednost, ověřitelnost a vyvratitelnost). Základní charakteristiky výzkumné činnosti. Druhy výzkumu - výzkum podle obecnosti (základní, aplikovaný), výzkum podle vztahu k realitě(teoretický, empirický), výzkum podle přístupu a metod (experimentální výzkum, komparativní výzkum), výzkum podle disciplíny (sociologický výzkum, pedagogický výzkum), výzkum podle místa realizace (laboratorní, terénní), výzkum podle účelu (deskriptivní, evaluační, explorativní). Požadavky na výzkum - objektivita, validita, reliabilita. Výzkumné etapy - orientační výzkum (předvýzkum), programový výzkum. Výzkumný proces - studium literatury, příprava výzkumu, výběr literatury, konkretizace badatelského závěru, zjišťování údajů, zpracování údajů, shrnutí (resume) výsledků výzkumu (skupiny dle jejich užití v průběhu výzkumu: metody zjišťování údajů, metody zpracování údajů). Pozorování - charakteristika, vypracování projektu (formulace záměru, časový postup, prostředky, způsob registrace, způsob vyhodnocování), průběh pozorování, vlastní pozorování (etapa globální percepce, etapa prohlubující poznávání pozorovaného jevu, registrace pozorovaných jevů, rozbor), druhy pozorování, úskalí pozorování - nevýhody. Explorativní metody - společné rysy explorativních metod, výzkumný rozhovor, druhy rozhovoru (skupinový, individuální, standardizovaný, nestandardizovaný, polostandardizovaný, volný rozhovor), typy otázek, postup při přípravě a realizaci rozhovoru, způsob vedení rozhovoru – technika rozhovoru (model měkkého dotazování, model tvrdého dotazování, model neutrálního dotazování), záznam rozhovoru, výhody a nevýhody rozhovoru. Dotazník - podstata, užití dotazníku, druhy dotazníků (strukturovaný – s uzavřenými otázkami, nestrukturovaný – s otevřenými otázkami, kombinovaný), zadávání dotazníků, realizace dotazníku (výběr respondentů dotazníku, sestavování dotazníku, předběžné vyzkoušení dotazníku, zadání dotazníku, zpracování dotazníku, kvantifikace dotazníku, kvalitativní zpracování, závěr). Test - znaky testů, druhy testů (výkonové, statisticko normativní, kriteriální, testy schopností), testové úkoly - varianty. Sociometrie - předmět, Morenův sociologický test, test sociometrické volby,
uspořádání sociometrických údajů (sociometrická matice, sociogram). Experiment - podstata experimentu, realizace experimentu (technika jedné skupiny, technika paralelních skupin, technika rotace faktorů), druhy experimentů. Dokumentové metody - rozbor dokumentů jednotlivců, rozbor dokumentů institucí, rozbor spontánně vzniklých výtvorů. Metody zpracování údajů - kvalitativní zpracování údajů (metody, postupy), kvantitativní zpracování údajů, zkoumaný soubor, náhodný výběr, pravidlo náhodného výběru, skupinový výběr, záměrný výběr, kvótní výběr, mechanický výběr. Operace se soustředěnými údaji, stanovení míry variability.

"Hypotéza

- neověřené tvrzení, vědecký předpoklad
- předpoklad v němž se na základě řady faktů vytváří předběžný závěr o existenci objektu, souvislosti nebo příčiny jevu, přičemž tento závěr nelze prozatím považovat za prokázaný
- prověřuje se zda platí či neplatí
- H. potvrzuje nebo zpochybňuje určitou teorii, ve které badatel vyslovuje to,co předpokládá, že platí pro zkoumaný jev
- hypotéza se formuluje na počátku výzkumu v kratší jednoznačně formulované větě
- má větnou podobu s přesným tvarem (podmět,přísudek)
- formuluje předpoklad ze vztahu nebo souvislosti
- kvalita výzkumu je dána něčím jiným než potvrzením nebo vyvrácením

požadavky:
- adekvátnost a zdůvodněnost
- srozumitelnost a přehlednost
- ověřitelnost a vyvratitelnost


Základní charakteristiky výzkumné činnosti
- výzkum formuluje problémy, vypracovává hypotézy a řešení problémů a badatel je má potvrzovat nebo vyvracet
- badatel má vycházet z celkové znalosti problematiky a v podobě hloubkové sondy vydělit určitý úsek, který se podrobně zkoumá
- výzkum má vycházet ze znalostí problematiky, nějakou novou myšlenku, nový řád, souvislost, opravu, doplnění
- nespokojuje se s obecně přijatými tvrzeními, ale odkrývá novou tvářnost, souvislosti, možnosti řešení
- postupuje od faktu k teorii, od jevů k podstatě
výzkum by neměl vycházet z výsledků práce jiných badatelů, ale badatel by měl sám mít přístup ke zkoumané teorii a svoji vlastní aktivitou shromažďovat poznatky pro řešení problémů
- Badatel by měl kriticky posuzovat prameny použité výzkumné metody a postupy, měl by předkládat své závěry tak, aby bylo možno provést kontrolu jejich správnosti"