1.

Úvod

2.	Poloha a historie obce Mokré Lazce

3.	Vymezení obce podle zákona č. 367/1990 Sb.

3.1.	Obecní symboly - tvorba nových obecních symbolů

3.2.	Obecní znak, obecní prapor

4.	Obyvatelstvo obce Mokré Lazce

5.	Působnost obce

5.1.	Samostatná, přenesená

5.2.	Obecní zastupitelstvo, obecní rada

5.3.	Komise a jejich činnost

5.4.	Obecní úřad

6.

Závěr

"2.Poloha a historie obce Mokré Lazce

Obec Mokré Lazce je malá obec, která leží někde na půli cesty mezi městy Opavou a Ostravou u pravého břehu řeky Opavy, zvané též Opavice. Okrajovými částmi obce probíhá jak hlavní silnice č. 11 Opava - Ostrava, tak také železnice Opava - Ostrava. Obec Mokré Lazce má na svém území jak kopcovitý lesní terén, tak také úrodnou rovinu při řece Opavě.
Samozřejmě jak bývá obvyklé, není známo, kdy byla tato obec založena. Je však jisté, že je to obec stará, neboť již po vymření pánů z Kravař a na Štítině při rozdílech roku 1377 se uvádí i jméno vsi Mokré Lazce, jakožto vsi panství štítinského. Z celého panství štítinského byla tato ves v té době největší.
Jméno Mokré Lazce je odvozeno od „mokré lazy“, což znamenalo mokrá pole, která tu opravdu byla až do roku 1961, kdy tehdejší JZD přikročilo k odvodňování některých mokrých polí.
Další písemný záznam o naší obci je z roku 1430, kdy zde zřídil purkrabí Hartl Tunkl svobodné fojtství.
Výše uvedené letopočty jsou nejstarší písemné dochované záznamy o naší obci. V 16. století je řada zápisů dochovaných v archívu panství štítinského.
Dějiny obce Mokrých Lazců jsou úzce spjaty s dějinami panství štítinského, jehož byla majetkem a obyvatelé poddanými.
Domky ve starých Lazcích byly z kamene a dřeva, nebyly číslovány. „Dědina“ o několika domech se rozkládala podél jedné hlavní cesty tam, kde jsou nyní selské usedlosti až po horní rozcestí. Tam byly také grunty. Později se zastavovala druhá strana cesty až po kostel a pak další část Výhonské cesty směrem na východ. Další část byla v okolí kostela, kde byly dva dvory a škola.
Roku 1626 přepadlo Mansfeldovo vojsko tvrz Štítinu a drancovalo i okolí. O život přišla řada lidí. V zápisech je možno vyčíst, že zde před touto válkou bylo 37 usedlých rodin a chovalo se 127 koní a 221 kusů hovězího dobytka. V roce 1629 byl tento stav: usedlých rodin bylo jen 23, chovalo se 20 koní, 26 kusů hovězího dobytka. Roku 1637 bylo jen 7 obsazených gruntů a 10 jich bylo pustých. Soupis poddaných z roku 1691 ukazuje, že pusté selské grunty byly zase obsazeny. Bylo zde již 14 sedláků, 18 zahradníků a 11 hoferů (nájemců). Až do roku 1786 se mluví jen o Mokrých Lazcích. Po tomto roce vyrostla vedle nová vesnice a začíná se užívat názvu Staré Mokré Lazce a Nové Mokré Lazce.
Dnešní mladá generace nezná již pojmu Nové a Staré Mokré Lazce a neví ani, že zde ve vesnici na pohled jednolité, kde byl dům vedle domu, byly až do roku 1949 dvě vesnice, které měly řadu sporů.
Nové Mokré Lazce vznikly na pozemcích Dominikánského kláštera. Na pozemcích se začalo stavět a vznikala nová obec Nové Mokré Lazce. Tato obec měla jen domkáře. Byla to obec chudá. Společný obecní majetek tvořil jen malý pozemek zvaný „Cihelna“, který v druhé polovině 19. stol. odprodali a tento obnos chovali v obecní pokladně jako obecní jmění.
Roku 1805 měly Nové Mokré Lazce 39 domovních čísel a 316 obyvatel. Roku 1807 přešla vrchní správa obce pod obec Hrabyně a pak pod panství štítinské. Tím měly obě obce jednoho pána. Od té doby záležitosti obecní spravoval fojt (dnešní starosta) Starých Mokrých Lazců a později po roce 1848 volený starosta opět ze Starých Mokrých Lazců. Od té doby se také zrodily spory mezi oběma vesnicemi. Staré Mokré Lazce měly společný majetek les a Nové Mokré Lazce jen 365 korun za prodej cihelny. Byli zde bohatí a chudí.
Občané novolazečtí žádali spojení obou obcí v jedinou, ale marně. I když bylo v roce 1928 odhlasováno sloučení, byly stále dvě obce pod jedním starostou. Domovní čísla byla dvojí. A tak tomu bylo až do roku 1949, kdy usnesením MNV bylo provedeno po schválení ONV spojení obou obcí v jedinou s jedním číslováním."

Tato práce obsahuje tabulku.