1.

Vznik

2.

Příčiny

3.

Následky

4.

Náprava

a) Protahování zkrácených svalů (metodické zásady)
b) Posilování ochablých svalů (metodické zásady)

Metody:
Tendenci ke zkracování mají především svaly tonické. Zkrácení se týká především vazivových struktur svalu (tonické svaly obsahují více vaziva, než svaly fyzické). Proto je nutné provádět kompenzační protahovací cvičení, při kterém dochází k protažení a prokrvení zkrácené tkáně, která se po systematickém protahování vrací do své původní délky.
• Klasický strečink – pozvolné protažení svalu do polohy, v níž cítíme mírný tah, výdrž 20-30 s, povolit a relaxovat cca 3 s, opětné výraznější protažení s výdrží 20-30 s. Nesnažit o maximální rozsah za cenu překonání bolesti. Při překonání jisté hranice by došlo k reflexnímu stažení a možnému poškození svalu, nebo šlachy.
• Postizometrická relaxace – terapeutická metoda, která využívá efektu ochranného útlumu. Sval, který chceme protahovat nejprve izometricky zatížíme (působíme silou proti pevnému odporu cca 7 s). Reakcí na tuto zátěž je ochranný útlum a sval ochabne. Následuje relaxační pauza (cca 3 s) po které sval zvolna protahujeme (zvolna, aby se nevyvolal napínací reflex cca 15 s). Sval je odtlumen a jeho protažení je důslednější, než u klasického protahování.
• Proprioceptivní neuromuskulární facilitace – terapeutická metoda, která využívá efektu reciproční inhibice antagonisty. Nejprve aktivizujeme agonistu (izometrická zátěž jak v předešlém případě), čímž dojde k odtlumení antagonisty a jeho následné protažení je účinnější. Za příklad můžeme vzít protahování prsního svalstva, kdy nejdříve cca 10 s aktivizujeme mezilopatkové svalstvo (např. silou přitahujeme lopatky k trupu, ramena jsou široce rozložena) a následně cca 15 s protahujeme prsní svalstvo.

Jasně a přehledně zpracováno, Práce doplněna i o několik nákresů cviků práci popsaných.