1.	Sémantické datové modelování

1.1	Vývoj abstrakce při datovém modelování

1.2	Tříúrovňová koncepce datového modelování

1.3	Formy analýzy datových požadavků

1.4	Návrh metodiky sémantického modelování

1.5	Přehled fází tříúrovňového datového modelování

2.

Závěr

"Vývoj abstrakce při datovém modelování

Z hlediska historického vývoje databázových koncepcí i koncepcí datového modelování došlo k předstihu konstrukcí konkrétních databázových systémů před teoretickým rozpracováním koncepcí, jejichž se staly představiteli. Jinými slovy od konkrétních systémů - nejprve hierarchických (IMS firmy IBM), pak síťových (IDMS firmy Cullinane) a až posléze relačních (dBASE II firmy Ashton-Tate a další) se začalo formovat logické datové modelování (k terminologickému problému již bylo zaujato stanovisko v předešlé části).

Teprve následně si začala teorie všímat potřeby oddělit z praktických důvodů od logického modelování fázi, která je v této práci označovaná, jako konceptuální. Její náplní je modelování datové struktury bez přímé vazby na specifickou databázovou koncepci, přičemž až následně po dokončení konceptuálního modelu je provedena jeho transformace do logického tvaru. Tento přístup má nesporné výhody, z nichž lze zdůraznit alespoň následující:

• v konceptuální fázi modelování převažují manuální postupy vyžadující práci zkušeného designera opírající se o dobrou komunikaci s uživateli zajišťující "správnost" modelu, jeho adekvátnost se záměry projektového řešení
• jednoduchost výrazových prostředků konceptuálního modelu oproštěného od technických charakteristik logické koncepce usnadňuje pochopení modelu ze strany uživatele
• technická stránka volby konkrétního databázového systému pro aplikaci může být odložena, či lze při změně koncepce vyjít z konceptuálního modelu a provést novou transformaci
• u velkých informačních systémů budovaných po dlouhé časové období není nepodstatná možnost integrace dílčích modelů na podkladě jednotného konceptuálního interface."

Přednáškový materiál.