1.

Úvod:

2.	Materiály z bentonitu:

2.1.

Historie

2.2.	Vlastnosti

2.3.

Výrobky

2.4.	Sortiment výrobce Rawseal

3.	Materiály z PVC - P:

3.1.	Sortiment výrobce Kunex

4.	Cenové porovnání obou materiálů

"2.1. Historie
Využití jílů pro těsnění základů staveb není zdaleka nového data. V principu bylo u nás aplikováno již ve středověku, kdy základy tzv. vodních tvrzí, později zámků byly těsněny jíly ve formě jílové mazaniny, kdy se připravil jakýsi bochánek z měkkého prohněteného jílu a ten se naplácal na základy. Celková mocnost byla několik decimetrů. Po mnohá staletí toto těsnění plnilo svojí funkci velmi dobře avšak za předpokladu, že sklepní prostory byly větrané. Jílové těsnění není absolutně nepropustné, jde jen o tak významné snížení propustnosti, že výpar je dostatečný aby nevznikala přebytečná vlhkost v těchto prostorách.

2.2. Vlastnosti
Bentonit patří do skupiny montmorillonitických jílových minerálů. Jílové minerály sestávají v principu z vrstviček křemíkových tetraedrů v určitém spojení s vrstvičkami bruccitu (B) či gibbsitu (G). Mezi základní reprezentanty patří kaolinit, illit a montmorillonit - obr. 1. Jílové minerály se liší od jiných silikátových minerálů vrstvených tzv. izomorfní substitucí, kdy část kationtů v krystalické mřížce je nahrazena jiným kationtem, což vede k omezení velikosti jílových minerálů a k jejich elektrickému náboji. Jedním kritériem těchto jílových minerálů je jejich specifický povrch – celkový povrch jednoho gramu jejich částic. Tento specifický povrch může u montmorillonitu činit až stovky metrů čtverečních podle typu kationtu. Nejaktivnější je Na kationt (kolem 800 m2/g), potom Ca, následován K, Fe. V přírodě je nejčastěji známa forma Ca montmorillonitu, méně častěji Na – montmorillonitu. Pro tyto formy jílových minerálů se často používá název bentonit. Uměle lze docílit výměny kationtů, vytvořit z formy Ca formu Na. Ovšem může dojít ke zpětné výměně, například je-li v okolí dostatek Ca může poměrně snadno dojít ke změně na formy v Ca. Tato problematika se diskutuje pro případ ukládání vyhořelých palivových článků z jaderných elektráren, kde se s bentonity počítá jako s významnou ochrannou bariérou. Kromě velmi nízké propustnosti se oceňuje především vysoká schopnost bobtnání, vedoucí k zacelení imperfekcí okolo těsnící vrstvy a též k vysoké sorpční schopnosti."