1.	Historie města Šternberk

2.	Základní demografické údaje o Šternberku

3.	Současná rozpočtová politika města

4.	Bytový a domovní fond ve Šternberku

4.1.	Stav předaného bytového fondu v roce 1991

4.2.	Práce odboru bytové politiky a výstavby 1991-96

5.	Bytová výstavby

5.1.	Rozbor bytové výstavby 1992-96

5.2.	Bytová výstavby 1997-2001

6.	Státní podpora bytové politiky ve Šternberku

7.	Současnost a výsledky bytové politiky ve Šternberku

"5. Současnost a výsledky bytové politiky ve Šternberku

Aktivním přístupem města k bydlení občanů v komunálních bytech, zejména důsledným výběrem nájemného se podařilo eliminovat neplatiče na úroveň 1 mil. Kč ( v roce1999) z 19 mil. Kč příjmů z městského bytového a domovního fondu. Tento důsledný přístup tak vede k úspoře finančních prostředků, které by bylo nutno vynaložit na výstavbu holobytů jako jednoho z řešení problému s neplatiči.

Z šetření odboru bytové výstavby a statistických údajů vychází, že město Šternberk disponuje dostatečným počtem velkých bytů, které jsou požadovány většími rodinami. Tyto byty jsou v řadě případů obývány staršími lidmi pro něž by menší byty byly výhodnější, avšak i přes snahu města podpořit tuto vzájemnou výměnu bytů, mimo jiné i tím, že byl postaven nový dům s pečovatelskou službou, nedošlo k rozhýbání této bytové výměny. Za příčinu tohoto neúspěchu považuji současnou ekonomickou situaci mladých rodin, které nejsou schopny hotově zaplatit vysoké vyrovnávací částky starým lidem, kteří zase na druhou stranu z pochopitelných důvodů neposkytují možnost dlouhodobého splácení. V lepších případech pokud takováto rodina již nesplácí úvěr ze stavebního spoření, tak může o něj zažádat a použít na takovýto byt. I přesto, že stavební spoření je již několik let umožněno stále se neprojevil jeho efekt.

Současná ekonomická situace v České republice i přes příznivý inflační vývoj pro investování nestačí na to, aby investice do výstavby byly rentabilní a přitom by tato výstavba poskytla bydlení nejširší vrstvě obyvatelstva, která je označována jako střední nižší vrstva, jež je ovšem také nejvíce postižena nezaměstnaností. Letošní míra nezaměstnanosti by podle nejposlednějších prognóz neměla přesáhnout hranici 10% spíše by se měla pohybovat blíže 9,5%. Míra nezaměstnanosti na Šternbersku za září 1999 činí 11,1% (zdroj: HN 15.11.99). Jelikož Šternbersko jako mikroregion je do značné míry ohledně pracovních příležitostí závislý na Olomoucku (11,1% též) je nutné uvést i zdejší míru nezaměstnanosti. I přesto, že má jít o snížení nezaměstnanosti podle těchto nových údajů ve vztahu k minulým se v příštím roce očekává, že nezaměstnanost opět poroste.
Dle informací odboru bytové výstavby ve Šternberku se za poslední rok počet neplatičů o něco zvýšil a je to dáváno do souvislosti především s rostoucí mírou nezaměstnanosti.

V následujících letech je současnou vládou očekáváno oživení dosavadního ekonomického vývoje, ve kterém rok 1999 měl hrát roli pomyslného dna, od nějž jsme se odrazili, k tomuto tvrzení má přispět i skutečnost, že aktuální stav bilance zahraničního obchodu za 10/99 je –5,2 mld. Kč oproti 10/98 -4,3 mld. Kč, přičemž je tento vyšší deficit považován za odpovídající oživení ekonomiky. Avšak teprve skutečnost příštích let nám dá odpověď na tato tvrzení."

Tato práce obsahuje tabulky. Čistého textu v práci je cca 4,5 strany.
Zpracováno na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.