1.Úvod
2.Obecná informace o Evropské unii
3.Historie Evropské unie
4.Struktura Evropské unie
4.1.Instituce evropské unie
4.1.1.Evropský parlament
4.1.2.Rada Evropské unie
4.1.3.Evropská komise
4.1.4.Soudní dvůr
4.1.5.Účetní dvůr

4.2	Důležité orgány Evropské unie

4.2.1.Evropský hospodářský a sociální výbor
4.2.2.Výbor regionů
4.2.3.Evropská centrální banka
4.2.4.Evropský ombudsman
4.2.5.Evropská investiční banka

5.	Výhody a nevýhody vstupu České Republiky do Evropské unie

5.1	Jednotná vnitřní politika EU

5.2	Přebírání závazků, právních norem a předpisů EU

5.3	Příspěvky z EU

5.4	Členské příspěvky

5.5	Přístup na jednotný trh EU

5.6	Tlak konkurence

5.7	Vyšší obranyschopnost

5.8	Ztráta národní suverenit

5.9	Zavedení společné měny

6.Závěr

"2.OBECNÁ INFORMACE O EVROPSKÉ UNII
Evropská unie (EU) není ani federací jako Spojené státy americké ani pouze organizací pro spolupráci mezi vládami jako OSN. Evropská unie (EU) je seskupení demokratických evropských států, které se zavázaly spolupracovat v zájmu zachování míru a prosperity. Státy, které tvoří EU (její "členské státy"), spojují svoji suverenitu, aby získaly sílu a světový vliv, který by žádný z nich sám mít nemohl.
To v praxi znamená, že delegují některé ze svých rozhodovacích pravomocí na jimi vytvořené a vzájemně sdílené instituce, aby rozhodování o specifických otázkách společného zájmu na evropské úrovni mohlo probíhat demokraticky.
Evropa je světadíl s mnoha různými tradicemi a jazyky, ale rovněž se společnými hodnotami. Evropská unie tyto hodnoty chrání. Podporuje spolupráci mezi národy Evropy, propaguje jednotu a současně chrání různorodost a dbá na to, aby přijímaná rozhodnutí byla co nejblíže občanům.

Ve stále nezávislejším světě 21. století bude pro každého občana Evropy stále důležitější spolupracovat s lidmi z jiných zemí v duchu otevřenosti, tolerance a solidarity.

3.HISTORIE EVROPSKÉ UNIE
Významným impulsem pro vzedmutí úvah o jednotné Evropě byla zejména tragédie II. světové války, která postihla především evropský kontinent způsobem do té doby zcela nemyslitelným.
O hospodářské integraci se však začalo v Evropě mluvit až po 2. světové válce. Byla chápána jako proces, v jehož průběhu se odstraňují obchodní bariéry mezi zeměmi, které si však jinak zachovávají samostatnost. Výhody ekonomické integrace mohou být na první pohled zřejmé: možnost vyrábět ve větších sériích, prohloubení specializací, snižování výrobních nákladů a urychlování technického pokroku. Také na větším trhu roste konkurenční tlak, což nakonec přináší výhody spotřebiteli ve větším výběru a kvalitě nabízeného zboží a služeb. Daná problematika je však tak široká, že to co se jeví na první pohled jako jednoznačné, může být po podrobnějším se seznámení s touto otázkou často až nepředvídatelně komplikované. Což se také průběhu času častokrát prokázalo.
• Evropské společenství uhlí a oceli – 50. léta

Skutečný zárodek evropské integrace představuje Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), stvrzené Pařížskou smlouvou z dubna 1951. Jejími účastníky bylo šest kontinentálních evropských zemí (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Holandsko a Lucembursko).
Cílem tohoto Společenství bylo koordinovat vývoj dvou klíčových odvětví – uhlí a oceli vytvořením společného trhu. Ten měl umožnit racionálnější dělbu práce přispět ke zvýšení produktivity práce a udržení vysoké zaměstnanosti a tím i k ekonomickému vývoji poválečné západní Evropy.
• Evropské hospodářské společenství a Euratom – 1957"

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA PODNIKATELSKÁ.