1.

Obsah

2.	Vesnická kolonizace

a) Pojem kolonizace
b) Vnitřní kolonizace
c) Vnější kolonizace

3.	Jak kolonizace probíhala

4.	Emfyteutické (Německé) právo

5.	Novinky v zemědělství

Jak kolonizace probíhala.
Šlechtic, kterému patřil neobydlený kraj, předal zakladateli vesnice – lokátorovi písemnou smlouvu. V ní pověřil lokátora řízením všech prací spojených se založením vesnice. Lokátor se staral o příchod osadníků a o vyhledávání vhodného místa pro vesnici. Vyměřil a rozdělil půdu na jednotlivá pole a řídil budování nových obydlí.
Stálé držení půdy zajišťovalo vesničanům nové právní ustanovení přinesené z Německa –Emfyteutické (Německé) právo.
Kolonisté se stávali poddanými svrchnosti a platili daň v podobě pevně smluvených dávek, (Z pole o velikosti 1 lánu = 18ha, zaplatili ročně asi 250g stříbra.). Platilo se 2X do roka na sv. Jiří (24.4.) a na sv. Havla (16.10.) Poddaní rolníci museli také několik dní v týdnu robotovat (3-4 dny z lánu do roka). Při splnění těchto podmínek mohli svá pole držet dědičně. Výš peněžních dávek byla určena jednou pro vždy.

Krátká práce, která podává pouze základní přehled. V práci uveden i zdroj, ze kterého se čerpalo.