Přednášky k ústavnímu právu

Kategorie: Právo

Typ práce: Zápisky z přednášek

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Pojem ústavní právo - jako právní odvětví, soubor právních předpisů nejvyšší pr. síly, v objektivním smyslu (objektivní právo, subjektivní právo), vědní obor, učební disciplína. Zástupné ústavní právo, význam úst. práva - kontinuita a diskontinuita (povaha státní moci, organizace a fungování, suverenita národa, menšiny, suverenita státu, jedinec a státní moc), předmět, obsah, forma, formální diskontinuita, kontinuita a diskontinuita materiální, retroaktivita, retrospektivita, ultraaktivita. Vnitřní a vnější ústavní právo, rozdělení podle norem ústavního práva (normy pr. hmotného, normy pr. organizačního, normy procesní, sankční normy. Vztah úst. pr. ve vztahu k právu veřejnému a soukromému - teorie zájmová, podřazovací, přiřazovací, teorie povahy norem, sankční , ovšem ve vztahu, kde je stát nadřazený, tak platí jiná pravidla, rozdíl v použití pr. předpisů. Ústavněprávní vztahy a jejich subjekty - subjekty (vlastní ústavněprávní subjektivita, způsobilost k ústavněprávním úkonům, procesuální způsobilost, deliktní způsobilost, typy subjektů). Ústavněprávní skutečnosti - ústavněprávní události, čas (lhůta, termín, ustálený pojem, neurčitý pojem), počítání času (pravidla, lhůty pro hmotné právo, lhůty procesní, procesně právní lhůta, počítání času - Computacio civilis, Computacio naturalis, rámcové určení času, termín, rozhodný den, prekluze, kalendářní den, pracovní den, a quo, počítání a momento ad momentum, dies a quo, dies ad quem. Prameny práva úst. pr. - charakter úst. práva, státní režim (kontinentální a anglosaský), povaha právního odvětví, obyčeje, literatura. Ústavní právo jako odvětví - odpovědnost a sankce v úst. pr. (objekt, subjekt, odpovědnost subjektivní, objektivní a absolutní, protiprávnost ústavně-politická a ústavně-právní), sankce v úst. právu (lex perfecta, imperfecta, lex minusquamperfecta, plusquamperfecta, trestní sankce, sankce normotvůrce za to, že normu nevydal, sankce prohlášení aktu za neplatný, sankce rozpuštění nebo pozastavení činnosti pol. strany nebo spolku, zbavení někoho funkce - funkce může být zbaven např. ministr nebo někdo může být zbaven funkce v rámci orgánu, impeachment, velezrada, rezignace, abdikace, demise, ztráta funkce poslance v důsledku toho, že nesloží slib nebo jej složí s výhradou, odnětí volebního práva, nenabytí uděleného státního občanství, sankce pozbytí státního občanství, sankce disciplinární. Ústava - ústava, ústava, ústavní pořádek, ústavní zk., Listina základních práv a svobod, zástupné ústavní právo, Příprava Ústavy ČR, základní pojmy teorie ústavy (ústavní materie), klasifikace ústavy, ústava v právním smyslu, v materiálním smyslu, ve formálním smyslu, v ideálním smyslu, psaná a nepsaná, rigidní a flexibilní, dohodnutá, oktrojovaná, revoluční, reálná a fiktivní), funkce ústavy (právní, politická, kulturní, ideologická). Ústavní pořádek (Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony o státních hranicích - přejaty z pr. řádu ČSFR, ústavní zákony ČNR přijaté od 6. června 1992 do 31. 12. 1992 (kromě Ústavy jsou 4/93, 29/93 - oba se týkají opatření související se zánikem ČSFR), ústavní zk. přijaté od 1. 1. 1993 dle čl. Ú 2 (přímá demokracie), 9, 11 (změna státních hranic), 100 (vytvoření nebo zrušení vyššího územěsprávného celku), 106 (ustavení Prozatímního Senátu)), typy ústavních zákonů, Listina zákl. pr. a svobod byla přejata do pr. řádu ČR úst. zk. 4/1993 (obsah Ústavy, ústavní pravidla chování (otázky státní moci, její organizace a fungování, zajišťuje zákl. pr. a svobody jednotlivce, hodnoty a cíle), norma a pravidlo, zásada, dynamismus a stabilita, forma ústavy (vnitřní forma: ústavní norma, ústavní institut, ústavní systém jako celek, vnější forma (nadpis, systematika - obecná a zvláštní, právní síla Ústavy (úroveň úst. zákonů, zákony, podzákonné předpisy, vyhlášky a výnosy ministerstev, územní právní předpisy, vyhlášky v samostatné působnosti, vztah nařízení vlády a vyhlášek ministerstev). Pravidla ústavního práva - lex superior (silnější) x lex inferior (zákon slabší), v případě, že obě pravidla pocházejí z předpisu stejné pr. síly a v ústavních předpisech budou rozporná ustanovení, platí lex specialis, lex posterior x lex prior (dřívější), spolkové právo láme právo zemské (neplatí u nás), v případě, že řešíme střet dvou norem (jedna přiznává jednotlivci svobodu, druhá je ve prospěch státu), tak je třeba dát přednost ke svobodě jednotlivce. Hierarchie aplikačn - prameny, smysl hierarchie, teorie nicotnosti a teorie zrušitelnosti, povaha ústavních zákonů. Stát - teorie jeho existence, znaky, úkoly státu, forma státu, forma státního režimu, forma vlády, forma územní organizace, hranice ČR (smlouvy o nich, delimitace, demarkace, imperium, dominium), vnitřní členění státního území (územěsprávní členění (obecné, zvláštní, územěsamosprávné členění), forma státního režimu (liberální, právně-státní, demokratický, sociální stránka st. režimu, totalitní (neústavní)), povinnosti státu, typy státní režimy (státněobčanský, cizinecký (minimální standard, zvláštní režim, národní režim, vztah mezi státem a cizinci, kteří se nenacházejí na jeho území), formy státu. Další úkoly ústavyj - kdo je subjektem státní moci, kdo je subjektem veřejné moci. Územní samospráva, mocenská oprávnění (samostatná působnost, exekutivní, státní mechanismus, profesní společenstva, akademická samospráva). Státní moc - subjekt, problémy fungování státní moci z hlediska demokracie (demokratická forma vlády, jakým způsobem je vykonávána, vláda lidu, lidem a pro lid , všichni občané jsou si vůči státu rovni, pluralita, princip konsenzu, princip nenásilné formy vlády, politická rozhodnutí jsou přijímána většinou na základě svobodného hlasování, princip většiny, náhoda (los), princip ochrany menšiny (základní prostředky ochrany: kvalifikovaná většina, systém poměrného zastoupení, ochrana základních práv a svobod). Dělba moci - moc zákonodárná, výkonná a soudní, Ústavní soud, regulátory vyplývající z norem úst. pr. (hodnoty, maxima, politika státu, volební právo). Demokratický st. režim - aktivní status jednotlivce, cesta přímá nebo cesta zástupců, volby (požadavky na ně - musejí být demokratické, musejí být svobodné, jejich znaky), volební systém (příprava voleb, hlasování, zjištění volebního výsledku, poradná fáze, významy (sociologický pojem, normativní, základní složky voleb, které určují volební výsledek), volební formule (systém absolutní většiny, systém poměrného zastoupení, systém Hagenbach-Bischofův, systém volebního dělitele). Funkce voleb, Z hlediska ČR - legitimační, reprezentační, integrační, kontrolní, ústavněprávní statistiky, formování vlády, řešení ústavněprávních konfliktů. co tvoří volební pr. v objektivním slova smyslu (Ustanovení v úst. předpisech: Listina, Ústava, volební zákony, vyhlášky ministerstva vnitra, mezinárodní právo, nálezy Ústavního soudu ve věcech úst. pr.(nálezy o vol. systému, nálezy o volbách do senátu, otázka zvláštních seznamů voličů)), principy (svoboda voleb, obecnost, rovnost), řešení problémů (volební aritmetika, volební geometrie, volební kampaň, kandidování, přímost, tajnost hlasování), význam vyhlášení voleb, volební území (volební jednotka, princip společensko-politický, princip federativní nebo regionální, exekutivní, justiční), volební orgány, hlasování, zjišťování výsledků, kontrola voleb. Vztah státu a společnosti, sdružování se v ČR a jeho aspekty (sdružovací právo, sdružovací povinnost, vývoj, dnešní hledisko (každý může činit vše, co není zákonem zakázáno a nikdo není nucen činit, co zákon neukládá, každý je povinen se sdružovat, pokud mu to zákon ukládá), typy sdružení (náboženská sdružení, politické strany, odborové organizace a sdružení národnostních menšin), formy sdružení (sdružení za výdělečným cílem, živnostenská společenství, zájmová sdružení právnických osob, konsorcium, společnosti k ideálním cílům, obchodní společnosti kapitálové, v Listině jsou speciální úpravy (čl. 16 - hovoří se zde o církvích a náboženských společnostech (speciální zk. 308/1991, 161/1992 - o registraci církví a náboženských společností), Zk. 118/1994 (o sdružování v politických stranách a politických hnutích). Toto úplné znění bylo změněno nálezem), sdružení, která musí mít sídlo na území ČR)), združování jako povinnost, evidence (obchodní rejstřík, rejstřík obecně prospěšných společností, nadační rejstřík, rejstřík občanských sdružení, rejstřík organizací s mezinárodním prvkem a vede seznam lidí a politických stran, rejstřík církví a náboženských společností, rejstřík zájmových sdružení právnických osob). Povaha právního aktu, kterým sdružení vzniká. Státní občanství - občanství jako právní vztah, občanství jako právní stav, státní občanství jako veřejné subjektivní právo, příslušnost, vztah státního občanství (z hlediska vnitrostátního - citizenship) a z hlediska národnostního (nationality), funkcionální pojem státního občanství (aspekty: situace po r., 33/1945 (dekret), Všeobecná deklarace lidských práv, pět základních skupin nálezů k těmto otázkám (1. skupina - řeší otázky rozpadu ČSFR a její důsledky pro st. občanství (nález 207/1994 Sb., druhý problém byla otázka udělení občanství oprávněním ministerstva vnitra. Výjimky se udělovaly pouze šlechticům. Par. 18 - úst. soud řekl, že je to v pořádku (s odvoláním na hágskou úmluvu), další nález byl k par. 17 tohoto zákona (čl. 12 odst. 2 Ú - pozbývá občanství, kdy na vlastní žádost nabyl občanství jiného státu), nálezy restituční. Problematika voleb - novinky, nálezy, volby, senátní volby, státní občanství, udělování občanství, prominutí trvalého pobytu. Teorie základních práv a svobod - teorie liberální, koncepce sociálního státu, marxistická koncepce lidských práv, fašistická koncepce, islámská, asijské koncepce, koncepce univerzalitstické (koletivistické). Listina základních práv a svobod. Ústavní soudnictví - vývoj ve světě a u nás, organizace, způsob rozhodování, postup při podávání ústavních stížností, co přinese nová ústavní úprava, vztah našeho práva ve vztahu k ES, kompetence Ústavního soudu. Státní moc uvnitř státu - koncentrace a dělba moci.

Tweet

Diskuse