1.	Teoretický úvod do problematiky

2.

Historie

3.	Jednotlivé části počítače

3.1.Mikroprocesor
3.2.Paměť
3.3.Jazyky a operační systémy
3.4.Vstupní prostředky

3.5.	Přídavná zařízení

3.6.	Skener (scanner)

3.7.	Komunikace – přenos digitálních dat

4.

Výklad

4.1.	Digitální obraz

4.2.	Detekce záření

4.3.	Analogo - digitální převod

4.4.	Rozlišovací schopnost

4.5.	Operace s umístěním, tvarem a velikostí

4.6.	Analýza obrazu a parametrické zpracování

4.7.	Rekonstrukce obrazu v různých rovinách a 3D-rekonstrukce

4.8.	Digitální radiografie

4.9.	Storage phosphor screen versus systém film/folie

4.10.

Digiscan 2C Plus

4.10.1.

ID konsole

4.10.2.

Pracovní konsole

4.10.3.

Obrazové čtecí zařízení (DIGISCAN

4.10.4.

Diagnostická konsole

5.	Archivace obrazových informací

6.Parametry minimální konfigurace zařízení MAGIC
7.Funkce – možnosti úpravy digitalizovaných dat
8.Technické parametry zařízení (správcovská stanice DR)

9.	Sienet MagicView CT/MR

10.	Funkce stanice DR, DC

11.Počítačová síť PACS (Network

12.	Výhody digitálního zobrazování

13.	Nevýhody digitálního zpracování

14.

Závěr

15.

Přílohy

15.1.

Statistika počtu pacientů

15.2.

Dotazník

16.	Poznámkový aparát

17.	Literatura

" 2. Historie

Záření X objevené W.C.Rőntgenem a jeho diagnostické a terapeutické využití znamenaly vznik nového medicínského oboru – radiologie. V průběhu prvních padesáti let trvání tohoto oboru byly vyvinuty výkonné rentgenové přístroje pro základní skiaskopické a skiagrafické metody i pro některé speciální techniky. Současně byla vypracována široká škála kontrastních vyšetřovacích metod pro zobrazení orgánů a systémů lidského těla. Rychlé dynamické změny rentgenového obrazu se zachytávaly rychlou sériografií na velkoformátní filmy, nebo přes zesilovač štítového obrazu nepřímou sériografií, kinematografií, videomagnetickým záznamem. V posledních desetiletích se u rentgenových přístrojů stále více uplatňuje výpočetní technika, která se stala také základem nových rentgenových vyšetřovacích metod-digitální subtrakční angiografie a výpočetní tomografie. Z experimentálních vývojových dílen se do praktického klinického provozu dostala i radiologie, kde dochází k digitalizaci rtg obrazu. Velikou nevýhodou flat panelu je, že je použitelný jen na jednom pracovišti a vyžaduje nový přístroj. Kazety s fóliemi umožní „digitalizovat“ stávající RTG techniku na více pracovištích, latentní rentgenový obraz se ze speciální luminiscenční fólie odečítá laserovým paprskem. To pak umožní kvantitativní číslicový rozbor a počítačové zpracování obrazu. Podobné digitálně-elektronické zpracování obrazu se uplatňuje také u scintigrafických vyšetření a u zobrazovacích metod s využitím různých neionizujících vlnění – termografie, ultrasonografie, magnetická rezonance. S postupným zaváděním výpočetní techniky do praxe se zdravotnická zařízení napojovala na centrální paměťovou databanku ústavu a výsledky různých zobrazovacích metod se začaly porovnávat nejen navzájem, ale i s výsledky jiných vyšetřovacích metod a s ostatními údaji o nemocném. V této logické části diagnostického procesu se začaly uplatňovat počítače, které přispěly k jeho urychlení. Obrovským zlomem v diagnostickém zobrazování byla snaha o dodatečné úpravy obrazu. Jedním ze starších přístrojů byl logetron. Ten dodatečně upravoval hotový rentgenový snímek tak, že na úkor kontrastu celého snímku vynikl kontrast podrobností. To znamenalo, že snímek, na kterém byly černá a bílá chyběla, ale byly vidět nejrůznější stupně šedi. Na takto upraveném snímku se mohly objevit ty šedé podrobnosti, které na originále splynuly s jinými šedými a černými plochami. Další metodou byla fotografická subtrakce, která měla za cíl subtrahovat ze snímku některé části tak, aby vynikly jiné části, které na originálním snímku zanikají. Subtrakce vyžadovala, abychom měli k dispozici nativní snímek a snímek s náplní, které byly pořízeny ve stejné poloze. Z prostého snímku se zhotovil pozitiv, který byl nekontrastní - přeexponovaný a podvyvolaný. Potom se přiložily přesně na sebe masky a negativ s náplní cév a přefotografováním na čistý film se získal prakticky jen obraz cév. Dnes se k subtrakci používá výpočetní techniky, která celý proces značně urychluje a pracuje s vysokou přesností
Zásadně lze počítače rozdělit na analogové, které byly na počátku vývoje a počítače digitální, které představují většinu dnes používaných přístrojů."

Bakalářská práce. Verze bez obrázků.