1.	Podstata diskriminace

2.	Příčiny diskriminace

2.1	Osobní předsudky

2.2	Statistická diskriminace

2.3	Monopolní síla

2.4	Vytlačování

3.	Zastoupení žen v dobře placených a špatně placených zaměstnáních v USA

4.	Projevy diskriminace na trhu práce jaderných fyziků

5.	Duální trh práce

5.1	Duální trh práce a diskriminace podle rasy

6.Formy boje proti diskriminaci

6.1	Legislativní cesta

6.2	Srovnatelná práce

7.	Monopson na trhu práce a mzdová diskriminace

7.1	Základní vstupní údaje v modelu

7.2	Monopson na trhu práce

"3.2 Srovnatelná práce

Přístup prosazovaný v osmdesátých letech ke zmenšení mzdové mezery mezi muži a ženami.
Idea srovnatelného ocenění jde dále než idea "stejné mzdy za stejnou práci", požaduje "stejnou mzdu za srovnatelné ocenění práce".
Většina velkých firem spravuje svůj vnitřní trh práce tak, že stanoví určitý počet pracovních kategorií nebo tříd. Pro každou existuje popis prací, které se liší z hlediska takových charakteristik jako je kvalifikace, délka praxe, pracovní podmínky. Úroveň mezd je stanovena s ohledem na odměňování podobných prací na vnějším trhu práce.
Někdy firmy pracím přiřazují bodové ohodnocení. Určitá bodová hodnota je přiřazena např. kvalifikaci, délce praxe a pracovním podmínkám. Externí porovnání spolu s interním bodováním poskytuje firmě mzdovou strukturu pro určité druhy práce.

Někdy se tohoto přístupu využívá i k hodnocení a srovnávání rozdílných druhů práce.
Práce A a B vykazují podobnou úroveň požadovaných dovedností, zaškolení, odpovědnosti a pracovních podmínek a jsou považovány za stejné. Podle zákonů (např. v USA) musí pracovníci dostávat stejnou mzdu. Práce A a C jsou rozdílné ( mají odlišné charakteristiky), ale podle bodového ohodnocení firmy dosahují téhož počtu bodů a jsou tedy považovány za srovnatelné. Podle teorie srovnatelného ocenění by srovnatelné avšak různé práce měly být oceněny stejnou mzdou, i kdyby nabídka práce a poptávka po práci na trhu indikovaly odlišnou úroveň.
Kritici tvrdí, že bodový systém není adekvátní základnou pro určení mezd. Faktory vstupující do bodového ohodnocení jsou neúplné, subjektivní a manipulovatelné. Existuje málo charakteristik profese, které lze přesně
bodově vyjádřit a jejich srovnávání u rozdílných profesí je přinejmenším diskutabilní.

Možné důsledky zavedení metody srovnatelného ocenění na dnešní trhy práce:
•mzdy by byly ve firmě stanoveny způsobem, který vylučuje nabídku práce a poptávku po práci
•mzdy by se zmrazily a svíraly by ekonomiku mzdovou strukturou, která by nebyla citlivá na změny v ekonomice

I když v soudobé ekonomice opravdu mají mzdové sazby a struktury platů tendenci k výrazné strnulosti v krátkém období, v dlouhém období i v oblasti mezd probíhají procesy přizpůsobování poměrům na trhu práce.

V současnosti dochází pouze k velice mírnému vyrovnávání stávajících diskriminačních rozdílů na trhu práce."

Práce obsahuje tabulku a grafy. Čistého textu v práci je cca 5 stran.