1.	Anotace a klíčová slova

2.	Anotace a klíčová slova v anglickém jazyce

3.

Úvod

4.	Supravodivost

4.1.	Historie supravodivosti

4.2.	Princip a rozdělení supravodivosti

4.3.	Využití supravodivosti

4.3.1.

Překážky pro běžné používání vysokoteplotních supravodičů

4.3.2.

Příklady využití supravodivosti

5.	Magnetická levitace

5.1.	Fyzikální principy magnetické levitace

5.1.1.

Levitace s permanentními magnety

5.1.2.

Levitace s použitím diamagnetika .

5.1.3.

Levitace transformační

5.1.4.

Elektromagnetická levitace – EMS

5.1.5.

Elektrodynamická levitace – EDS

5.1.6.

Levitace pomocí Halbachovy soustavy permanentních magnetů

2.2.	Katapult pro urychlení kosmických těles

5.3.	Magnetická ložiska bez tření

5.4.	Magnetická levitace v dopravě

5.4.1.

Charakteristické vlastnosti magnetických dopravních systémů

5.4.2.

Výhody a nevýhody maglevu

2.4.3.

Současný stav dopravních systémů maglev

5.4.4.

Efektivita magnetické levitace

5.4.5.

Historie magnetické levitace v dopravě

6.	Elektromagnetická levitace – EMS

6.1.	Využití EMS v dopravě

6.2.	Dopravní prostředek na principu EMS (Transrapid)

6.2.1.

Pohonná jednotka (LIM)

6.2.2.

Jízdní dráha

6.2.3.

Reg. rychlosti a napájení vozidla, tyristor GTO, systém OTN

6.2.4.

Hlavní parametry soupravy TR-08

6.3.	Historie, vývoj, výroba EMS

7.	Elektrodynamická levitace – výhybky

7.3.3.

Hlavní parametry MLU 002

7.4.	Historie, vývoj, výroba EDS

8.	Levitace pomocí Halbachovy soustavy permanentních magnetů (Inductrack)

8.1.	Využití Inductracku v dopravě

8.2.	Historie Inductracku

9.

Závěr

10.	Seznam pramenů a použité literatury

"Potlačení gravitace by umožnilo vznášení čili levitaci předmětů a lidí v prostoru. Tato představa provází člověka od nepaměti. Dlouho byla pouze vděčným námětem pro autory žánru sci-fi, kteří ve svých představách rozvíjeli různá fantastická zařízení využívající levitaci. Zkoumáním vlastností elektromagnetického pole se však dospělo k poznatku,
že levitaci lze realizovat, a to několika způsoby. Budeme se zabývat levitací, u níž hlavní roli hraje magnetické pole. Hovoříme o magnetické levitaci, v angloamerické literatuře se tento technický jev zkráceně označuje slovem maglev.

Poznámka:
Anglickou zkratku maglev začal v 60. letech používat fyzik Howard T. Coffey,
v angličtině se používá jak pro fyzikální jev, magnetic levitation, tak pro technologii dopravních systémů, založených na jejím principu.

Levitačním systémem se nazývá takové zařízení, které umožní stabilně umístit těleso v prostoru, aniž by mělo kontakt s pevnou zemí.

2.1. Fyzikální principy magnetické levitace

Magnetické levitační systémy jsou založeny na různých fyzikálních principech. Uveďme ty nejdůležitější.

2.1.1. Levitace s permanentními magnety

Na (Obr. 2.1) jsou dva z několika možných způsobů, které využívají odpudivé síly stejnojmenných pólů permanentních magnetů. Jak bude zřejmé později, lze takto např. realizovat magneticky levitovaná ložiska. Tato zařízení však - přesně vzato - nesplňují uvedenou definici levitace: aby byla poloha rotoru ložiska stabilní, je nutné zajistit polohu vodicími ložisky, čímž není splněna podmínka neexistence kontaktu s pevnou zemí.

2.1.2. Levitace s použitím diamagnetika

Vloží-li se do nehomogenního magnetického pole diamagnetické těleso, bude z pole vypuzováno, zatímco paramagnetické (nebo feromagnetické) těleso je do pole vtahováno. Všimněme si diamagnetického tělesa: jestliže hmotnost tělesa a vypuzovací (levitační) magnetická síla jsou v rovnováze, zaujme těleso stabilní polohu.
Látky, které se vyskytují v přírodě (např. uhlík, vizmut), jsou jen slabě diamagnetické (tj. jejich relativní permeabilita μr je jen o málo menší než jedna), levitující síla je jen velmi slabá, takže se zdá, že tento jev lze jen stěží využít v praxi.
Mnohem větší levitující síla bude působit na supravodič:
Ten se totiž chová jako ideální diamagnetikum, tj. jeho relativní permeabilita μr → 0.
Je-li zdrojem nehomogenního magnetického pole permanentní magnet, působí mezi ním a supravodičem odpudivá síla. Jestliže je permanentní magnet volně uložen nad supravodičem, je levitován - jedná se o tzv. Meissnerův jev (Obr. 2.2).
Fyzikální vysvětlení diamagnetismu supravodiče.
Vloží-li se do magnetického pole supravodič, do supravodiče se indukují vířivé proudy. Proudy nevymizí, neutlumí se, a působí trvale, protože supravodič má R → 0;
svým magnetickým polem jsou v interakci s budicím magnetickým polem. Je-li zdrojem budicího pole permanentní magnet, vzniká mezi supravodičem a magnetem odpudivá síla. Magnetické pole vířivých proudů působí proti magnetickému poli budicímu, z toho plyne,
že uvnitř supravodiče je B = μH → 0.

2.1.3. Levitace transformační

Vloží-li se do střídavého magnetického pole vybuzeného cívkou elektricky vodivé těleso, indukuje se v něm transformační napětí, které vyvolá vířivé proudy. Tyto proudy jsou svým magnetickým polem v interakci s magnetickým polem budicí cívky a levitují
svého nositele, tj. vodivé těleso. Na (Obr. 2.3) je naznačen princip transformační levitace a dále její použití k levitaci indukčně roztaveného kovu.

2.1.4. Elektromagnetická levitace

Viz kapitola 3.

2.1.5. Elektrodynamická levitace

Viz kapitola 4.

2.1.6. Levitace pomocí Halbachovy soustavy permanentních magnetů

Viz kapitola 5."

Velmi obsáhlé a přehledné.