1.	Oktrojované ústavy císařské monarchie

1.1	Pillesdorfova (dubnová) ústava (1848)

1.2	Stadionova ústava (1849) a Říjnový diplom (1860)

1.3	Únorová (Schmerlingova) ústava (1861)

1.4	Prosincová ústava (1867)

2.	Ústavy první republiky

2.1	Recepční zákon a prozatimní ústava (13. 11. 1918)

2.2	Ústavní listina Československé republiky (1920)

3.	Totalitní ústavy

3.1	Lidově demokratická ústava (1948)

3.2	Socialistická ústava (1960)

3.3	Úst. zákon o československé federaci a o postavení národností (1968)

"1) Oktrojované ústavy císařské monarchie

1.1. Pillesdorfova ústava (podle autora - rak. kancléře Franze Pillesdorfa)

Vydána 25.4. 1848 jako reakce na revoluční a národně osvobozenecké hnutí, které v roce 1848 zasáhlo téměř celou Evropu. Nebyla přímo vynucena lidem, nýbž vydána z vůle panovníka, bez ohledu na názor lidu, jako opatření, které má uklidnit poměry v zemi a předejít dalším nepokojům. Takovéto konstituce nazíváme oktrojované (= nařízené). Ustavuje dvoukomorový říšský sněm. Horní komoru tvoří velkostatkáři a císařem jmenovaní členové. Volební právo do do dolní komory bylo omezeno vysokým daňovým cenzem. Císařovi udělila právo veta obou komor - tj. prakticky eomezenou moc.

1.2. Stadionova ústava a Říjnový diplom

Ústava vypracovaná rakouským ministrem vnitra Francem S. Stadionem, vydaná v březnu 1849 také patří mezi oktrojované. Ruší starou feudální a Pillesdorfovu ústavu , zakotvuje vídeňský centralismus, potvrzuje zrušení poddanství a roboty, přislíbila zákon o národnostní a jazykové rovnoprávnosti. V praxi se neužívala. Zrušena 1851 Silvestronskými patenty.

Říjnový diplom, vydaný císařem Františkem Josefem I. 20.10. 1860 formuloval určitou představu budoucího státoprávního uspořádání. Znamenal první krok k parlamentarismu - zřídil říšskou radu - „parlament“, který mu sloužil vlatně pouze jako poradní sbor. Císař se snažil zlepšit vztah se šlechtou a liberární buržoasií a tímto zákonem přidělil zemským sněmům větší pravomoc, centralistický vládní systém však zůstal nedotčen. Ohlašuje novou oktrojovanou ústavu a m.j. ukončuje Bachův absolutismus (Pád A. Bacha - vojenský neúspěch v severní Itálii, katastrofální stav státních financí, nespokojenost v zemi).
1.3. Únorová (Schmerlingova - podle autora - rak. kancléře Antona Schmerlinga) ústava z roku 1861
Ústavu s prvními demokratickými rysy. Volební (pro muže, vysoký cenzus). Potvrzuje náboženskou svobodu. Ustavuje říšský sněm (podřízený císaři) : Panská sněmovna (zástupci vysoké šlechty, jmenovaní císařem) a poslanecká sněmovna (delegáti zemských sněmů). Neobsahuje žádná politická práva národů. Do zemských sněmů, které mohly podávat pouze návrhy, se volilo podle majetkových kurií (kurie velkostatkářská, obchodních komor, měst a venkovských obcí). Postupně rozšířena o tyto obč. práva a svobody: osobní svoboda (1862), shromažďovací a spolčovací (1862) - umožňuje zakládání i polických spolků a tiskový zákon (1863).

1.4. Prosincová ústava (1867)

Porážka rakouské monarchie v bitvě u Sadové (7/1866) ukázala zaostalost správy státu. Císař proto nařídil vypracovaní nové ústavy, která měla tuto situaci zlepšit. Prosincová ústava mění rakouskou říši na parlamentní monarchii a personální unii - Předlitavsko (Rakousko) a Zalitavsko (Uhersko) - se společnou armádou, finanční a zahraniční politikou. Ustavuje soustavu nejvyšších státních orgánů: Sněm, vláda, říšský soud, na který se občané mohli obracet při porušování jejich práv . Posílila vliv vídeňského sněmu, který se tak z císařova poradního orgánu přeměnil na skutečného nositele zákonodárné moci - císař jej sice mohl nahradit svými nařízeními v době, kdy právě nezasedal, ale postrádal už právo veta. Říská rada (=sněm) povolovala daně a dohlížela na činnost ministrů, kteří jí byli odpovědni. Panovník však kontroloval armádu a zahraniční politiku, a nadále zůstával nedotknutelným a nikomu neodpovědným. Ústava potvrdila a rozšířila občanské svobody a práva, zavedla povinnou osmiletou školní docházku a zrušila církevní dohled nad školami.
1907 doplněna o všeobecné volební právo (neplatí pro ženy, vojáky a policii)."

Práce obsahuje obrázek.