1.

Úvod

2.	Krizové řízení

2.1.	Instituce a hlavní zásady krizového řízení

2.2.	Krizové plánování

2.3.	Finanční zabezpečení krizového řízení

2.4.	Kritika a potenciál změn po povodních 2002

3.	Obecná ochrana před povodněmi

3.1.	Instituce a hlavní zásady ochrany před povodněmi

3.2.	Povodňové plány

3.3.	Finanční toky

3.4.	Kritika a potenciál změn po povodních 2002

4.	Územní plánování

4.1.	Instituce a hlavní zásady územního plánování

4.2.	Územní řízení a stavební povolení

4.3.	Finanční toky

4.4.	Kritika a potenciál změn po povodních 2002

5.	Strategické dokumenty ČR v souvislosti s povodněmi

6.	Dotační tituly státní správy pro financování povodní v roce 2002

7.	Dotazníkové šetření obcí postižených povodněmi v roce 2002

8.	Reakce soukromého sektoru na povodně

8.1.	Krytí povodňových škod

8.2.	Míra pojištění soukromého sektoru

8.3.	Míra angažovanosti veřejných orgánů

8.4.	Míra přizpůsobení

"1.4. Kritika a potenciál změn po povodních 2002

Aktualizované znění krizového zákona z počátku roku 2003 (č. 320/2002 Sb.) řešilo přerozdělení pravomocí zanikajících okresních úřadů a rovněž přineslo posílení pozice Hasičského záchranného sboru v rámci systému krizového řízení.
V rámci odborných diskusí o efektivnosti fungování současného krizového řízení v souvislosti s povodněmi v roce 2002 označili experti za slabý článek distribuci aktuálních informací za krizové situace (tj. předpovědí ČHMÚ) pomocí hasičského záchranného sboru, která v řadě oblastí (př. Praha) nefungovala. Informace o stavu a průběhu povodně přicházely od zástupců podniků Povodí, kteří se osobně účastnili zasedání krizových štábů. Myšlenka přenosu informací pomocí Hasičského záchranného sboru byla proto označena za velmi diskutabilní přesun kompetencí v rámci krizového řízení, ke kterému došlo v rámci výše zmíněné novely.
Současná krizová legislativa nepočítá s významným zapojením Armády ČR do krizových situací vyplývajících z vnitřních hrozeb a rizik způsobených např. povodněmi. Stále větší důraz je pod vlivem světových trendů opět kladen na tzv. civilní ochranu dobře informovaného a proškoleného obyvatelstva pod vedením orgánů samosprávy za pomoci složek IZS. Armádě zůstaly pouze základny civilní ochrany, které nelze v současné době na hasiče přesunout. Pro mnohé velitele krizových štábů byl však nedostatek armádních sil a techniky za povodní v roce 2002 rozčarováním."