1.	Právo objektivní, subjektivní, třídění systému práva (pr. hmotné, procesní, veřejné, soukromé, právní odvětví), struktura soukromého práva hmotného i procesního.

2.	Základní zásady soukromého práva – autonomie vůle účastníků práva, pacta sunt servanta,

neminem leadere, zás. prevence, zás. ochrany dobré víry, ochrana slabší strany a další.

3.	Prameny občanského práva, normy občanského práva, logická struktura

4.	Právní normy kogentní a dispozitivní

5.	Působnost právních norem

6.	Výklad právních norem, analogie zákona, analogie práva, výklad autentický, soudní a vědecký.

7.	Kauza a právní důvod, právní důvody (systematizace)

8.	Členění úkonů

9.	Právní úkony – vůle, projev

10.

Pr. úkony jednostranné, dvou a vícestranné, adresované, neadresované, inter viros, morfia causa, úplatné, bezúplatné a smíšené, synallagmatické a asynallamagmatické, kauzální a abstraktní z hlediska existence kauzy, vyjádření kauzy a dokazování kauzy, formální a neformální, typické a (nominátní) a atypické (inominátní)

11.	Smlouvy konsensuální a reálné, vznik smlouvy.

12.	Náležitosti právních úkonů

13.	Obsah právních úkonů – složky podstatné, pravidelné a nahodilé, podmínky odkládací a rozvazovací, stanovení doby a příkaz

14.	Neplatnost právních úkonů – absolutní, relativní, konverze, konvalidace, ratihadice.

15.	Odporovatelnost právnímu úkonu (§ 42a OZ)

16.	Jednostranné odstoupení od smlouvy jako následek vadného právního úkonu

17.	Protiprávní úkony, protiprávní stavy

18.	Jiné právní skutečnosti – vytvoření věci a nehmotných statků, konstitutivní rozhodnutí státního orgánu, události

19.	Čas, doložka času, lhůty procesní, hmotněprávní, přádkové, zákonné a smluvní

20.	Komplexní právní skutečnosti, právní doměnky a fikce

21.	Charakteristika občanskoprávního vztahu, druhy a složky

22.	Subjekty občanskoprávních vztahů – fyzické osoby – způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost k úkonům

23.	Právnické osoby- definiční znaky, druhy, způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost k úkonům

24.	Příbuzenství, osoby blízké a domácnost

25.	Ochrana osobnosti fyzické osoby, jednotlivé aspekty, prostředky ochrany, ochrana poskytovaná právnickým osobám, Ochrana vlastnického práva, Sousedská práva, Vztah občanské právo - trestní právo, Poškozený v trestním právu jako subjekt občanskoprávního vztahu

26.	Zastoupení přímé, nepřímé, plná moc, zákonné zastoupení a smluvní zastoupení

27.	Obsah občanskoprávních vztahů (subjektivní práva a povinnosti), prostředky ochrany

28.	Ochrana pokojného stavu dle § 5 občanského zákoníku

29.	Svépomoc dle § 6 obzčanského zákoníku

30.	Předmět občanskoprávních vztahů

31.	Věci v právním slova smyslu, věc hromadná, majetek a jmění, podnik, obchodní podíl, cenné papíry, třídění věcí – movité, nemovité, zastupitelné a nezastupitelné, genericky určené, určené jednotlivě, zuživatelné a nezuživatelné, reálně dělitelné a nedělitelné

32.	Příslušenství věci

33.	Součást věci

34.	Ostatní předměty – byty a nebytové prostory, práva a povinnosti, jiné majetkové hodnoty

35.	Promlčení, promlčecí doby subjektivní a objetivní, přerušení promlčení a stavení promlčení

36.

Prekluze

37.	Pojem věcných práv, třídění věcných práv

38.	Vlastnictví, analytické vymezení, vlastnosti vlastnického práva (persistence, elasticita)

39.	Omezení vlatnického práva – pojmová (imanentní) a vnější

40.	Držba – v dobré víře a ve špatné víře, vydržení, ochrana držitele a vypořádání mezi držitelem a vlastníkem věci, detence

41.	Nabytí vlasnického práva – derivativní, originální

42.	Ochrana vlastnického práva, držby a detence

43.	Spoluvlastnictví – charakteristika, obsah, zánik, zrušení

44.	SJM – rozsah, obsah, modifikace, zánik a zrušení

45.	Vlastnictví bytů a nebytových prostor, vznik spoluvlastnictví budovy a vlastnictví jednotky, společenství vlastníků jednotek

46.	Neoprávněná stavba, černá stavba

47.	Zástavní právo, funkce, vznik, práva a povinnosti ze zástavního práva před splatností pohledávky a po splatnosti pohledávky, zánik zástavního práva

48.	Věcná břemena, obsah, vznik a zánik

49.	Retenční právo

50.	Katastr nemovitostí

51.	Závazkový právní vztah, smluvní závazkový vztah, zásady smluvního závazk. práva, závazkové právo deliktní (občanskopr. odpovědnost)

52.	Vznik závazkových pr. vztahů, subjekty a strany.

53.	Pluralita subjektů na straně věřitele, na straně dlužníka

54.	Předmět závazkových právních vztahů, předmět plnění

55.	Smlouva ve prospěch třetího

56.	Smlouva o smlouvě budoucí

57.	Ostatní druhy závazkových právních vztahů

58.	Odpovědnost za vady

59.	Postoupení pohledávky

61.	Poukázka, poukázka na cenné papíry

62.	Prodlení dlužníka

63.	Prodlení věřitele, novace kumulativní

64.	Smluvní pokuta

65.	Zajištění závazkových právních vztahů - obecně, uznání dluhu

66.

Ručení

67.	Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů

68.	Zajišťovací převod práva a zajišťovací postoupení pohledávky

69.	Členění právních skutečností působící zákon závazkových právních vztahů

70.	Splnění dluhu

71.	Započtení jednostranným právním úkonem, započtení dohodou

72.	Odstoupení od smlouvy, výpověď

73.	Privátní novace, dohoda o vzdání se práva či prominutí dluhu

74.	Nemožnost plnění, smrt dlužníka a věritele, uplynutí doby, konsolidace

75.	Kupní smlouva, směnná smlouva, darovací smlouva

76.	Smlouva o dílo, smlouva o půjčce a výpůjčce

77.	Nájemní smlouva

78.	Příkazní smlouva, jednatelství bez příkazu, veřejná soutěž a veřejný příslib, pojistná smlouva

Úrvek z práce:

52.	vznik závazkových pr. vztahů, subjekty a strany.

Důvodem vzniku závazků jsou právní skutečnosti. Závazky tedy mohou vznikat na základě: a) právních úkonů – nejčastějším důvodem vzniku závazků v občanském právu jsou smlouvy – závazky ze smluv (obligationes ex contractum). Závazky také mohou vznikat na základě jednostranných právních úkonů (např. veřejný příslib), popř. vícestranných právních úkonů (např. společenská smlouva o sdružení). b) protiprávních úkonů – závazky z porušení právní povinnosti (obligationes ex delicto). Nejčastěji se jedná o způsobení škody, porušení smlouvy prodlením nebo vadností splnění.Patří sem i případy bezdůvodného obohacení. c) závazky z jiných právních úkonů – např. nárok nálezce na nálezné.
Subjekty (účastníky) závazkových pr. vztahů jsou alespoň dva subjekty, které vůči sobě vystupují jako dvě strany s opačným postavením, tj. jako věřitel a dlužník. Přitom na straně věřitelské nebo dlužnické (nebo na obou stranách) může vystupovat buď jen jeden subjekt, pak mluvíme o závazku jednoduchém, nebo i více subjektů a pak mluvíme o závazku společném- znaky jsou:pluralita subjektů, společný právní důvod zakládající povinnost všech spoludlužníků, resp. Oprávnění spoluvěřitelů anebo určující předmět plnění pro všechny. Společné závazky dělíme na: dílčí, solidární, nedílné.
Závazkové vztahy vznikají a existují mezi konkrétními účastníky (inter partes). V závazkových vztazích musíme rozlišovat: účastníky (subjetky) – na jedné nebo obou stranách závazkového právního vztahu může vystupovat se společnými právy a povinnostmi více účastníků (subjektů) a strany závazků – mohou být jen dvě – tj. strana věřitelská a strana dlužnická. Závazkové právo se dělí na: 1)část obecnou – upravuje, to co je všem závazkům společné (vznik, změnu, zajištění, zánik), 2) zvláštní – obsahuje speciální úpravu některých typických závazkových vztahů.

Práce je velmi obsáhlá. Obsahuje i latinské výrazy. Pro lepší přehlednost obsahuje práce mnoho grafických oddělení, ale někdy je to spíše na škodu srozumitelnosti zápisku. Nejdená se o souvislý text.