1.

Úvod

2.	Milétšstí materialisté

a) Thalés
b) Anaximandros
c) Anaximanés

3.	Autorovo vlastní posouzení

ANAXIMANDROS ( asi 610 – 545 př.n.l. )
Mladší Thaletův a obyvatel Milétu současník Anaximandros byl autorem prvního neduchovního řeckého filozofického díla „ O přírodě „. Zavedl v Řecku babylonské sluneční hodiny. Gnomon – sloup, sloužící k určení rovnodennosti a slunovratu. A pověsil jej prý na veřejných slunečních hodinách ve Spartě. Jako první nekreslil zeměpisnou mapu. Pochází od něj také první sférický model hvězdné oblohy. Již neuznával za jediný neměnný zdroj vznikání všech věcí vodu a vůbec nějakou jednotlivou látku, ale prvotní látku, ze které se oddělují protiklady teplého a
chladného, dávající počátek všem látkám. Tento prvopočátek je odlišný od všech ostatních látek a nemá hranic, proto je „ neurčitý „ látka, která ještě neměla „ peras „ tj.omezení ( nazýval ji apeiron ). Když se z něho oddělilo teplé a chladné, vznikl ohnivý obal, a vytvořil tři prstence, v nichž zůstalo uzavřeno určité množství ohně, který pronikl ven. Tak vznikly tři kruhy : hvězdný kruh, sluneční kruh a měsíční kruh. Země, podobná řezně ploše sloupu, zaujímá střed světa a je nehybná. Zemi viděl tak, že měla válcovitý tvar. Slunce se podle jeho názoru na rozdíl od starších výkladů, neztrácelo večer v moři, nýbrž pokračovalo ve svém kruhovém pohybu pod zemí. Zvířata a lidé se vyvinuli z naplavenin vyschlého mořského dna změnili formu při přechodu na souš. Vše, co se vyděluje z neurčitého, se musí za svou „ vinu „ do něho vrátit. Proto není svět věčný, ale po jeho zničení se z neurčitého vyděluje nový svět a tato výměna světů je nekonečná.

Skvěle napsáno, podává základní přehled o dané problematice. Bohužel neobsahuje seznam použité literatury.