1.

Obsah

2.

Úvod

3.	Neznámá globalizace

4.	Cíl – globální trh

5.	Bohatý server a chudý jih

6.	Obecný prospěch globalizace

7.

Závěr

"Neznámá globalizace

Vyvstává otázka:“Co bude ve svých důsledcích tento proces pro lidstvo znamenat?“ Zatím jistě nevíme. Globalizace je jevem natolik novým a neprozkoumaným, že v současné době se spíše jen snažíme popisovat její jevové stránky a nejnovější dopady na světové dění. Nejvíce diskutovaným je problém jejího vyústění, neboli zda míří tento proces k vytvoření jednotné světové civilizace. Dalším problémem, jímž se zabývá množství ekonomů je snaha předpovědět, jaká úskalí a nebezpečí nám může tento fenomén připravit, po tom, co jsme byli svědky problémů v Asii a Rusku. Jsou to události, které nám ukázaly, že globalizace není jen tvůrčí proces přinášející snižování nákladů a zvyšování zisků na straně jedné a růst životní úrovně v zemích hospodářsky slabších na straně druhé, ale také že při špatné strategii může mít i destruktivní účinky, které se s jejím postupem mohou prohloubit nebo stát se problémem celé planety. Co je však jisté – globalizace je proces nezastavitelný, který vůbec nezávisí na tom, zda se nám líbí nebo ne.

Cíl – globální trh

Přesvědčení těch, kteří předpokládají zmizení tohoto jevu stejně jako se objevil je nepravděpodobné, dokonce nebezpečná však mohou být přesvědčení, že vyrovnání se s globalizací lze jedině prostřednictvím boje. Globalizace totiž vychází přímo z povahy moderních technologií, které ji vlastně daly život. Umožňují velmi rychlý přesun všech výrobních faktorů a to v planetárním měřítku. Ty jsou uplatňovány na určitých trzích, které mají samotně expansivní charakter. Dojde- li tedy ke spojení těchto dvou faktorů, nevyhnutelně zde proběhnou pokusy o vytvoření efektivního globálního trhu poskytujícího globální výhody a zajišťujícího dostatečnou stabilitu. Aby však tento trh opravdu takto efektivně fungoval a po čase nevyústil do takových krizí, jaké máme možnost v současnosti sledovat, musí dojít k vyrovnání určité disproporce, kterou vidíme mezi dvěma skupinami zemí oddělenými Brandtovou linií.

Bohatý sever a chudý jih

Globalizace jako taková v sobě skrývá dva základní aspekty, které se vyvíjejí vzájemně prakticky oddělené a tedy i rozdílným tempem. Prvním je akcelerující globalizace hospodářská a technologická a druhým globalizace politicko-občansky-právní, jejíž vývoj probíhá znatelně pomaleji. V praxi například vidíme, že 70% světového hospodářství je ovládáno nadnárodními společnostmi, které se volně pohybují po celé planetě a naproti tomu instituce politické, občanské a právní zamrzly na úrovni států. To vytváří znatelný a stále větší tlak na země nezápadního typu, které vidí globalizaci jako útok na národní, politickou, kulturní a náboženskou identitu obyvatel. To by mohlo v nešťastném případě vyústit do střetu mezi těmito dvěma stranami a to nejen na rovině hospodářské, ale i do válečného konfliktu. A to opět díky vedlejšímu vlivu globalizace, který dává možnost získat nejvyspělejší vojenské technologie i zemím, které jsou nyní politicky na úrovni několik století zpět oproti zemím vyspělým. Ve vzduchu tedy visí vykřičník možného sebezničení lidstva. Jedním z důkazů může být například současný opakovaný konflikt v Íráku, s naštěstí zatím jen regionálními rozměry, který by však v případném použití zbraní hromadného ničení mohl mít následky, jak jinak globální. Pozitivnější prognózy poukazují na možnost vytvoření globálních politických institucí, což by dalo předpoklad k vytvoření planetární civilizace navzájem se respektujících, ale postupně se sjednocujících kultur."