1.

Úvod

2.	Skleníkový efekt

3.

Ozón

4.

Závěr

Poslední výzkumy a matematické modely ukazují, že i při splnění požadavků Montrealského protokolu bude koncentrace ozónu ubývat ještě v prvních dvou desetiletích
21. století. Zvýšenou UV radiací budou postiženy nejen polární oblasti, ale i část mírného pásma na severní polokouli. Dávky UV záření významné pro zvýšení výskytu rakoviny kůže tak mohou dle modelů zasáhnout středozemí a jižnější části Evropy za 10 – 30 let. Díky intenzivní oblačnosti vzroste riziko rakoviny kůže (a možné narušení procesu fotosyntézy
u zelených rostlin) ve Velké Británii a Irsku až za 30 – 50 let. S výjimkou většiny území Ruska, Indie, Číny, Japonska a Koreje, kde se zvýšení rizika rakoviny kůže může projevit nejdříve za 40 – 100 let (nedojde-li k očekávanému snížení koncentrace látek ničících ozón), platí pro většinu oblastí rozvinutého světa (USA, Kanadu, Střední Ameriku) odhady okolo 30 let. Všeobecně se soudí, že místní expozice zvýšení UV radiace bude významně závislá na oblačnosti. Vyšší riziko tedy bude přímo úměrné přímé expozici slunečnímu záření za bezmračných dnů a nadmořské výšce.

Práce je přehledná.
Obsahuje použitou literaturu.