1.	Vývoj ekonomického myšlení

2.

Ekonomie

3.

Poznání

4.	Kategoriální aparáty vědy

5.	Ekonomické zákony

6.

Metody

7.	Systém ekonomických věd

8.	Základní ekonomický model

9.	Nástrahy v ekonomickém uvažování

"Ekonomie je vědou, která studuje způsob, jakým lidé používají vzácné, omezené zdroje k výrobě užitečných statků a S a jak si tyto statky a S rozdělují a vzájemně směňují.
K. Engliš vymezil eko. jako „vědu, která pojednává o pořádku, ve kterém jednotliví lidé a celé národy pečují o udržení a zlepšení svého života“.
Eko.- se dělí na makro- a mikroeko.
Mikroeko.- studuje chování jednotlivých eko. jednotek, z nichž se sestavuje národní hosp.
Makroeko.- studuje eko. jako celek. Např. celk. produkce v dané zemi, celk. zaměstnanost, míra nezam. cenová hladina a inflace, platební bilance, stát. r., veřejný dluh, mn. peněz v oběhu….
“Mezinárodní produkt“ – úzce spjatá s makro i mikroeko. a soustřeďuje se na studium mezinárodních souvislostí eko. života země
Poznatky eko. jsou rovněž nezbytné pro tvorbu úspěšné eko. pol. státu. Eko. není už jen záležitostí ekonomů, např. konstruktér nemůže o stroji či jeho součástí uvažovat jen z hled. pevnosti, pružnosti, dynamiky apod. ale také z hled. eko. důsledků zvoleného konstrukčního řešení.
Pozitivní eko.- popisuje fakta (realitu) a chování eko. a vzádá se hodnotových soudů a stanovování cílů
Normativní eko.- zkoumá realitu, ukazuje jaká by měla být, činí hodnotové soudy a snaží se naznačovat cíle lidského konání, včetně cílů soc. a etických
Technika individuálního a společenského výběru cílů, nikoli však výběr cílů samostatných, by podle našeho mínění měla být předmětem zájmu jiných vědních disciplín (politologie, sociologie, soc. psychologie, statistiky a práva)
Vznik jako samostatná vědní disciplína v 18. st., ale kořeny jsou ještě starší"