1.

Úvod

2.	Teoretická východiska – pojmy související s pojmem dovednost

3.	K pojmu jazyková dovednost a dovednost v předmětu dějepis

4.	Analýza textu vzdělávacích programů platných pro základní školy v České republice z hlediska prostoru pro vytváření dovedností v cizích jazycích a v dějepise

4.1	Standard základního vzdělávání

4.2	Vzdělávací program Obecná škola

4.3	Vzdělávací program Základní škola

4.4	Vzdělávací program Národní škola

4.5	Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

4.6	Zhodnocení

5.

Závěr

"Úkol moderní školy nadále spočívá v předání potřebné sumy vědomostí, ale stále naléhavěji dovedností nové vědomosti samostatně získávat a využívat v praxi; k tomu přistupuje vytváření žádoucího hodnotového systému, vztahů a postojů žáků ke skutečnosti.
V povědomí veřejnosti, ve vyjádřeních pedagogů i představitelů školství setrvává naše škola jako instituce nadměrně zaměřená na pasivní získávání poznatků a dovedností, na memorování, jako instituce, v níž je málo vlastní aktivní a tvořivé činnosti žáků.
Podobná vyjádření rozhodně nelze odmítat jako neoprávněná, i když jsou namnoze pronášena paušálně, bez rozlišení jednotlivých stupňů a typů škol. Všeobecné vzdělávání, týkající se širokého průřezu populace, je třeba z tohoto pohledu posuzovat zvlášť pozorně.
Výuka cizích jazyků i historie je zařazována mezi předměty všeobecně vzdělávací. Výsledkem všeobecného vzdělávání je všeobecné vzdělání vytvářející předpoklady, aby se jedinec stal kompetentním členem společnosti, občanem. Význam osvojených činností, popř. dovedností pro tuto společenskou roli není potřeba zvlášť dokazovat."