1.

Úvod

2.

Brno

2.1	Regionální vymezení

2.2	Geografické a klimatické podmínky

2.3	Organizační struktura města

3.	Trh s nemovitostmi

3.1	Vymezení trhu s nemovitostmi

3.2	Půda jako ekonomický statek

3.3	Nabídka a poptávka na trhu s nemovitostmi

3.4	Specifika trhu s nemovitostmi

3.5	Časové změny ceny nemovitostí

3.6	Segmenty trhu s nemovitostmi

4.	Oceňování nemovitostí

4.1	Administrativní ceny

4.2	Tržní oceňování

5.	Použitá metoda vyhodnocování dat

5.1	Objektivní metoda

5.2	Subjektivní metoda

6.	Výsledky provedeného šetření

6.1	Popis souboru

6.2	Tendence vývoje na trhu stavebních pozemků

6.3	Cenový rozptyl stavebních pozemků

6.4	Zhodnocení vývoje

6.5	Tendence vývoje cen pozemků při komunikaci na Vídeň

7.	Faktory, které mohou v budoucnu ovlivnit ceny nemovitostí

7.1	Ekonomické faktory

7.2	Legislativní faktory

"4. Oceňování nemovitostí

Metody oceňování nemovitostí lze rozdělit do dvou hlavních skupin: Ceny stanovené pro úřední potřebu (administrativní ceny) a ceny tržní.

4.1 Administrativní ceny

V souvislosti s fiskálními zájmy státu vyvstává potřeba zjistit základ daně, kterým je cena nemovitosti. (Zákon České národní rady č. 357/1992b Sb. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí). Proto je třeba mít k dispozici právní normu, která tyto ceny stanoví a z mnoha důvodů je nezbytné aby tato cena byla stanovena naprosto jednoznačně.
I při tvorbě takovéto ceny je snaha koncipovat ji co nejvíce v souladu se skutečným trhem, aby výsledný odvod do státního rozpočtu odpovídal skutečné hodnotě nemovitosti a odvod do státního rozpočtu byl pokud možno spravedlivý. Na druhou stranu však skutečné tržní prostředí nepodléhá jakýmkoliv uměle vytvořeným pravidlům, každá nemovitost je jedinečná a nezaměnitelná a na její cenu působí velké množství nejrůznějších cenotvorných stimulů, které nelze jednoduše zobecnit a shrnout do jednoduchých schémat.
Konstrukce administrativní ceny je tedy přesně dána a problematika oceňování se potom soustředí především na správný výklad platné právní normy.
Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1 : 5 000, popřípadě v měřítku podrobnějším s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách.

Stavební pozemek se potom oceňuje násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě, kterou vydala obec. Není-li stavební pozemek oceněn v cenové mapě ocení se násobkem výměry pozemku a základní ceny za m2 upravené o vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro stavbu. Tuto základní cenu určuje vyhláška MF ČR č. 178/1994 Sb. a například pro město Brno by tato základní cena činila 800 Kč. Protože však má Brno již několik let zpracovanou cenovou mapu oceňují se pozemky, které jsou na této mapě graficky vymezeny podle této mapy. Obvyklá cena pozemků v centru města se pohybuje kolem 8 900 Kč/m2, naopak ceny neatraktivních pozemků v okrajových částech klesají až na 100 Kč/m2.

4.2 Tržní oceňování

Tržní ocenění je na rozdíl od administrativního individuální tvůrčí proces založený na hledání cenotvorných faktorů, jejich analýze, vážení jejich vlivů, které na hodnotu působí a to vše v konkrétních podmínkách tržního prostředí v němž je nemovitost obchodována. Za cenotvorné argumenty lze považovat především stav nabídky a poptávky, stabilitu či rozkolísanost, stav konkurenčního prostředí, působení ekonomických fyzikálních, sociálních, demografických a politicko – správních vlivů.

Všechny tato data tvoří základ na kterém je možno přistoupit k vlastnímu ocenění. Z. Zazvonil v knize Oceňování nemovitostí na tržních přístupech rozlišuje tři přístupy k ocenění a to:
•Na bázi porovnání
•Na bázi očekávaných výnosů
•Na bázi vynaložených nákladů"

Některé informace obsažené v práci již nemusí být aktuální.
Práce obsahuje tabulky a grafy. Čistého textu v práci je cca 9,5 strany.