1) Druhy gramatických kategorií
2) Podstata gramatických kategorií
3) Funkce gramatických kategorií
4) Vznik a vývoj gramatických kategorií

KATEGORIE ZÁJMENNÝCH PŘÍSLOVCÍ MÍSTA: příslovce „here“ a „there“ (zde=mluvčí; tam=posluchač), některé jazyky rozlišují ještě 3. pozici - postevení osoby nebo předmětu, o němž se mluví
® tato zájmenná příslovce místa + příslušná zájmena tázací jsou v jazyce velice důležitá, protože v něm představují jádro skutečného nebo potenciálního pádového systémuŻ
SYSTÉM PÁDŮ: pády vyjadřují � skutečné vztahy (prostorové ACC, DAT, INSTR, LOC, ABL)
‚ syntaktické vztahy (NOM = podmět, ACC = předmět)
ani jeden pád ovšem není omezen na jedinou fci !
vývoj pádů: 1. vztahy prostorové Ţ 2. jiné konkrétní vztahy Ţ 3. syntaktické vztahy
KATEGORIE ABSTRAKT: kategorie abstraktních jmen tvořených od sloves nebo adjektiv:
a) od sloves: mění větu v syntaktickou skupinu
b) od adj.: mění jednu skupinu v jinou skupinu (červené světlo > červeň světla)
abstraktní jména jsou transformační kategorií uvnitř daného lingvistického systému

gramatikalizace lexikálního spojení: rozšiřování oblasti užití morfému tak, že jeho lexikální charakter přechází v gramatický, popř. posilováním gramatického významu (z odvozovacího formantu se stává formant flexívní)
lexikalizace morfému: z původně flexívní koncovky se stává určitý druh derivační přípony ® výsledek lexikalizace je často shodný s východiskem, z něhož se příslušná gramatická kategorie vyvinula

Velmi přehledně zpracované.
Není uvedena použitá literatura.