.

Po zapojení Makedonie do bulharského státu nastalo nové kulturní oživení spjaté se vstupem nových podnětů na kulturním poli. Makedonská kultura tohoto období procházela prolínáním byzantských vlivů a pozdějších vlivů srbských, přičemž ale i srbské vlivy byly znatelně ovlivněny byzantskou tradicí. Centrem byl i nadále Ochrid, který spojoval kulturní a náboženské zvyklosti. O kulturnosti této oblasti svědčí především zdejší bohatá byzantská architektonická výstavba.
Po krátkém období bulharského nadvládí přechází Makedonie do srbského područí. Cílem nové vlády bylo politické zničení Byzance a převzetí historické úlohy v dobách jejích největšího rozkvětu, což znamenalo zachování naprosté většiny jejího kulturního odkazu. Počala výstavba nových klášterů, přičemž původní zůstaly zachovány. Do tohoto období se datuje vznik kláštera Matejče, který je v severní Makedonii. Další významnou památkou je mimo jiné i Markův monastýr.
Během celého 14. století docházelo k upevnění tureckých pozic, což předznamenalo novou epochu, která ve velké míře ovlivnila kulturní obraz nejen v Makedonii, ale na celém Balkáně. Osmanská říše byla založena především na náboženském principu, z čehož jasně vyplývalo ohrožení byzantské kultury soustředěné především v monastýrech. Následovala poměrně značná destrukce byzantských památek, zejména klášterních středisek nejen na území Makedonie, ale i Srbska a Bulharska. Některým monastýrům se dařilo čelit turecké hrozbě a tento boj je natolik posílil, že se staly jádrem kulturního odporu proti osmanské nadvládě. Tato křesťanská centra byla neustále zatlačována do méně přístupných oblastí, kde se dostala do jisté izolace, která zapříčinila upevnění byzantských tradic.

Dobře napsané, spíše teortické informace, než hlubší zaměření na dataci a podorbnější popis.