Výdej energie je ovlivněn: Věkem a pohlavím;děti mají vyšší základní metabolismus i výdej energie při fyzickém zatížení, ženy mají nižší výdej energie než muži, starší lidé mají nižší výdej energie než mladší. Tělesnou hmotností, především množstvím aktivní tělesné hmoty. Dobou a typem tělesného výkonu, tzn. Čistým časem výkonu a zvýšením metabolismu po jeho skončení. Vnějšími podmínkami, např. teplotou a vlhkostí okolního vzduchu a rychlostí jeho proudění. Hodnotou bazálního metabolismu, který je kromě věku, pohlaví a trénovanosti ovlivněn ještě somatotypem, zdravotním stavem a dalšími faktory. Zdroji energie a tvorbou energie, která se liší v závislosti na funkčních schopnostech a na intenzitě zatížení.
Se stoupající kvalitou adaptace, funkční zdatnosti a dovednostního výkonu se výdej energie významně snižuje. K hodnocení tělesné hmotnosti se všeobecně používá výpočtu podle BMI (body mass index): hmotnost v kg / výška v m². Hodnoty pod 18 znamenají podváhu, 18 – 25 normální hmotnost, 25 -30 nadváhu, nad 30 obezitu, nad 40 obezitu ohrožující život. Důležité upozornění: tyto hodnoty neplatí pro sportovce s vyšším podílem aktivní tělesné hmoty.
Vždy je třeba mít na paměti, že pokud usilujeme o dlouhodobé snížení a udržení tělesné hmotnosti, nejedná se jen o změnu stravovacího režimu. Jde o dlouhodobou změnu životního stylu, která musí být podložena motivací, vnitřním přesvědčením a změnou vztahu k jídlu, které by se mělo stát nejen prostředkem změny vlastní postavy, ale i prostředkem upevňování zdraví. U řady jedinců je právě tento bod problematický a je na místě využití psychologických postupů, převážně kognitivně behaviorálních technik, které jsou v oblasti redukce tělesné hmotnosti rozpracovány a úspěšně využívány. U nás je průkopníkem komplexního přístupu v této oblasti dr. Iva Málková se svojí aktivitou STOB – stop obezitě.

Velmi stručně napsané, jedná se spíše o esej. Doplněné o titulní list a seznam použité literatury.