Obsah
Úvod

1.	Charakteristika a klasifikace rozvojových zemí

2.

Afrika

Problémy sociální
Problémy hospodářské

3.	Teoretické předpoklady růstu rozvojových zemí

4.	Teoretické předpoklady růstu Afriky

Závěr
Seznam zkratek
Seznam použité literatury

Problémy hospodářské
Rozhodujícím odvětvím afrického hospodářství je zemědělství, přestože je velice zaostalé a nestačí vyživovat obyvatelstvo, uplatňuje se v něm asi 65% ekonomicky činných obyvatel a produkce je zaměřena především na plantážní suroviny jako je kakao (50% světové sklizně), koření a káva (20% světové sklizně), přičemž většina úrody je určena k exportu. Podíl subsaharské Afriky na světové produkci kukuřice, pšenice i rýže je značně nízký (6%, 3%, 2%). Při ročním růstu počtu obyvatel Afriky o 3,1 % je výroba potravin nedostačující a zemědělství je jednou z hlavních oblastí, kam je směřována zahraniční rozvojová pomoc. Všeobecně se však uznává, že pomoc není dlouhodobým řešením a že jedině růst zemědělské produkce a její efektivnost může přinést žádané výsledky. Ve struktuře sektorů dle zaměstnanosti totiž dominuje zemědělství, ale ve struktuře dle HDP dominují služby. To ukazuje, že zemědělství je značně neefektivní.
Africký kontinent je bohatý na nerostné suroviny, přičemž dominuje těžba diamantů, platiny, vanadu a chrómu (vše okolo 50% světové těžby), dále mangan, zlato a uran (asi 30% světové těžby). Přestože je tato surovinová základna velká, je většina vytěžených surovin určena k exportu za poměrně nízké ceny v celosvětovém měřítku. Jedinou výjimku tvoří JAR, která je nejrozvinutějším státem subsaharské Afriky i afrického kontinentu.
Jedním z patrných problémů afrického kontinentu je také zcela nedostatečná a zaostalá dopravní síť, s výjimkou JAR, jejíž dopravní síť je ve velmi dobrém stavu.V ostatních zemích je dopravní síť zaměřena především na propojení měst s místem těžby ve vnitrozemí.Velkým problémem především železničního spojení je jeho nesouvislost způsobená různou rozchodností kolejí a velice řídká železniční síť, která zabírá pouze 6% z celosvětové sítě. Zcela pak chybí silniční transkontinentální spojení. Je to pravděpodobně způsobeno používáním tradičního druhu dopravy jako jsou tažná zvířata či nosiči.
Další z nedostatků se nachází ve struktuře vlastnictví. Ekonomika afrických zemí je dosud zatížena neefektivním státním sektorem a rozsáhlými státními zásahy. Jen pětina státních podniků byla privatizována. V mnoha případech zůstávají tyto podniky obětí parazitní byrokracie a korupce. Světová banka propočítala, že ekonomický růst je omezen na země s velmi malými zásahy do ekonomiky, a naopak hospodářství zemí se silnou státní intervencí upadá.
V mnoha afrických zemích je míra domácích úspor nízká a činí kolem 10 % HDP ve srovnání s více než 20 % v některých jiných rozvojových oblastech. Výsledkem je, že finanční prostředky z místních zdrojů jsou schopny pokrýt pouze 1/4 potřeb investičního kapitálu.
Dalším problémem „černého kontinentu“ je nedostatek zahraničních investic. Existuje souvislost mezi nedostatkem zahraničních zdrojů a velkým dluhovým břemenem Afriky, neboť vysoké zadlužení je synonymem pro „špatné dlužníky“ a odrazuje zahraniční soukromé investory. Podle World Investment Report 2004 – The Shift Towards Services sice přímé zahraniční investice v Africe roku 2003 vzrostly na 15 biliónů USD, ale svého vrcholu z roku 2001 nedosáhly (tehdy činily 20 biliónů USD). 36 zemí Afriky zaznamenalo růst, 17 pokles a investovalo se především do přírodních zdrojů. Skupina nejméně rozvinutých zemí růst přímých zahraničních investic nezaznamenala. (RZ zaznamenaly oproti roku 2002 celkový pokles přímých zahr. investic o 25%.)
Otázku hospodářských problémů afrického kontinentu se snaží řešit nejrůznější mezinárodní organizace a snahu vyvíjí také samotný africký kontinent, a to především vytvářením integračních regionálních seskupení a zvláštních hospodářských zón, ve kterých jsou poskytovány různé daňové či celní úlevy. Tyto zóny mají umožnit přísun zahraničního kapitálu, zabezpečit tranzit zboží, samozřejmě zajistit nové technologie a výrobní projekty a zároveň zvýšit vzdělanost a úroveň příjmu státního rozpočtu. Přes všechny snahy však zájem investorů klesá (viz výše).

Práce je skvěle zpraocvané a má všechny formální náležitosti.