1.	Rusko obecná charakteristika

2.	Kyjevská Rus

3.	Novgorod a Pskov

4.

Rusko

5.	Snaha carské vlády o překonání zaostalosti

6.	Společensko-politický systém

7.

Právo

8.	Legislativa

9.	II. fáze revoluce

"Kyjevská Rus

- ranně feudální stát
- vzniká sjednocením malých varjagských knížectví
- trvá do přelomu 12. a 13. století, doba maximálního rozkvětu – 11. stol.
- nebezpečí nájezdů asijských kmenů  nutnost obrany
- obchod – cesta Skandinávie - Byzanc
- rozpad na mnoho drobných státečků a knížectví, která pak podléhala cizí nadvládě
- částečné přijetí kultury z Byzance, ale Rusové jí špatně přijímaly
- 987 - přijetí Byzantského křesťanství, to přežívalo spolu se starými pohanskými kulty - zabránění dalšímu vývoji
- kodifikace obyčejového práva: 1) Krátká pravda - dvě část - Pravda Jaroslavova - soupis obyčejů, Pravda Jaroslavičů - zákonodárné akty knížat, ovlivněna činností soudů - vznikly kolem poloviny 11. století
2) Dlouhá ( Obšírná ) pravda - přelom 11. a 12. stol. - také dvě části - Ustav velikogo knjaza Jaroslava o sudach, Ustav Vladimira Vsevolodoviča
3) Zkrácená pravda
- pramen nejen ruského, ale i ukrajinského a běloruského práva, řeší hlavně trestní a procesní otázky, právo je nesystematické a kasuistické


Novgorod a Pskov

- knížectví podřízené patricijskému měšťanstvu  vnikají feudální republiky
- ovládal velké prostory a bohatství
- obchod i s hansovními městy, až kapitalistické tendence
- vytvoření městského práva
- Pskovská soudní listina - ze 14. století, procesní, občanské a trestní právo, obsahovala obyčeje, některé ustanovení Ruské Pravdy, knížecí nařízení, několikrát upravena
- Novgorodská soudní listina - 14. století, kodifikace platného práva
- bylo zničeno spolu s absencí recepce římského práva je dalším důležitým prvkem zaostalosti
- udržel se až do konce 15. století


Rusko

- v polovině 13. století přicházejí Tataři ( 1223 )
– část rus. Knížectví začlenili do Zlaté Hordy, část Ruska ovládnuta Litvou, území na severu a ve středním Rusku byla pod nadvládou Tatarů  největší důvod zaostalosti - oddálení od evropské kultury
– nechali tu původní knížata ( certifikát – jarnik ), která pro Tatary vybírala daně a odváděla brance
- Velký kníže - také podřízen Tatarům
- nadřazen ostatním knížatům
- postupem času se jimi stávala moskevská knížata
- knížata mají vlastní zájmy  chtějí se Tatarů zbavit
- centrální systém – pomocí evidence obyvatel – daně – pro Tatary - výkon moci byl i na středověk velmi krutý
- asi po 200 letech oslaben Zlaté hordy  další snaha rus. Knížat o vymanění se z tatarské nadvlády
- ruská teritoria soustředěna postupně pod nadvládu Moskvy ( od počátku 15. stol. - před tím feudální rozdrobenost )
– na počátku 16. století ukončeno sjednocení
- metoda sjednocení kopírovala tatarský centralismus ( i násilná forma ), vyvražďování rodů apod., ničeny byli i prosperující oblasti
– násilné připojení Novgorodu a Pskova  přerušeny mezinárodní obchodní kontakty , upevňuje se soustava vojenského tábora ( boj proti Tatarům ) pod jednotným vedením
– vše co není částí slouží k tomu, aby mohla armáda fungovat  základ samoděržaví a despotismu
- tento systém navazuje na tatarské tradice a ne na Kyjevskou Rus
- v oblasti práva je zde kodifikace Suděbnik - 1497 -upevňoval jednotnou soustavu soudnictví a správy Ruska - Ivan III.
- Carský suděbnik - 1550 - Ivan IV. Hrozný - přepracování
- Suděbnik Fjodora Ivanoviča - 1589 - nebyl oficiální, ale používal se v praxi
- v klasickém feudalismu platí rovnováha stavů, v Rusku se ale klasické feudální vztahy nevytváří
- bojaři ( šlechta ) se snaží udržet své pozice, ale přicházejí o ně
– zlikvidováno jako politický stav - Ivan IV. Hrozný v pol. 16. stol. – vyvražďování bojarů a jejich přemísťování, vytvořena opričnina
- po vymření Rurikovců volena nová dynastie – snaha o dosazení někoho, koho by mohla šlechta ovládat – nevyšlo to"