1.	Vymezení pojmu národní bezpečnost, mezinárodní bezpečnost, kolektivní bezpečnost;

Zásady, na kterých spočívá mezinárodní bezpečnost

2.	Historický vývoj do 1. sv.v. (přístup k instrumentu války a míru – starověk, pohled raného

křesťanství, koncept spravedlivé války, středověk, raný novověk, nástup nacionálních států,
konfrontace vývoje s požadavky mezinárodní bezpečnosti)

3.	Historický vývoj v období mezi světovými válkami (Společnost národů, pokusy smluvně

zakotvit zákaz války, Briand-Kellogův pakt, Stimsonova doktrína, nedostatky zajištění
mezinárodní bezpečnosti v tomto období)

4.	Zákaz použití síly a hrozby silou

5.	Otázka dovoleného použití síly (pojem sebeobrany, svépomoci, represálie, krajní nouze)

6.	Zákaz vměšování do vnitřních záležitostí jiných států

7.	Pokojné řešení sporů mezi státy, jeden z prvků kolektivní bezpečnosti (Charta OSN,

Deklarace zásad mezinárodního práva)

8.	OSN – organizace kolektivní bezpečnosti (úloha RB při řešení sporů a v kolektivním donucení)

9.	Oblastní dohody a orgány (kapitola VIII Charty OSN)

10.	Organizace kolektivní sebeobrany a jejich úloha ve vztahu k mezinárodní bezpečnosti

11.	Vztah odzbrojení k mezinárodní bezpečnosti a vymezení pojmů odzbrojení, omezení zbrojení,

kontrola zbrojení, apod.

12.	Historický vývoj jednání o odzbrojení

13.	Prameny na kterých spočívá právo odzbrojení a vztah práva odzbrojení k jiným odvětvím MP

14.	Odzbrojení a omezení zbrojení v oblasti jaderných zbraní

15.	Odzbrojení v oblasti chemických a bakteriologických zbraní

16.	Odzbrojení v oblasti konvenčních zbraní včetně vnitrostátních souvislostí (obchod se

zbraněmi)

17.	Kontrola (ověřování) v oblasti odzbrojení (pojem, zásady)

18.	Prostředky a metody kontroly v oblasti odzbrojení (inspekce, technické prostředky kontroly –

národní,mezinárodní), význam poskytování informací a konzultací

19.	Institucionální aspekty kontroly (úloha mezinárodních orgánů a organizací při řešení sporů a

donucení v souvislosti s kontrolou)

"1. Vymezení pojmu národní bezpečnost, mezinárodní bezpečnost, kolektivní bezpečnost; Zásady na kterých spočívá mezinárodní bezpečnost
Národní bezpečnost
Historické pojetí – historicky je pojem NB spojován s vojenskou bezpečností, se způsobilostí k vlastní obraně. V klasickém MP mohl stát použít ozbrojenou sílu proti porušení nebo ohrožení své bezpečnosti, válka byla dokonce dovoleným prostředkem zahraniční politiky států.
Současné pojetí – dnes se zajištěním NB rozumí zajištění mírového, svobodného, nezávislého rozvoje. Zajišťování NB je ovlivňováno mnoha faktory – politickými, ekonomickými, sociálními, kulturními, ekologickými aj.
K zajištění NB (vlastní bezpečnosti státu) mohou jednotlivé státy přistupovat kombinací dvou typů opatření 1) vnitřního (sebeobrana podle čl. 53 Charty, svépomoc, právo na sebezáchovu,…) a . 2) vnějšího (smlouva o neutralitě, různé garanční smlouvy, smlouvy o neútočení,…)
Mezinárodní bezpečnost
V současnosti se pojmem MB rozumí takové mezinárodní vztahy, kde nejsou ohroženy národní bezpečnosti jednotlivých států a kdy není ohrožován mezinárodní mír (spojení pojmu MB s pojmem „mezinárodní mír“ je použito již v preambuli Paktu SN)
Ne každý mír však musí nutně znamenat MB  negativní mír x pozitivní mír
negativní mír – pouhá neexistence války a ozbrojeného nepřátelství mezi státy, nelze jej aplikovat na mír mezinárodní
pozitivní mír – spolupráce a koexistence spočívající na určitém stupni vzájemného porozumění a důvěry
Kolektivní bezpečnost
Jedná se o užší pojem než mezinárodní bezpečnost. Systém KB se utváří s cílem zajištění bezpečnosti jeho účastníkům, s cílem obrany proti útokům ze strany třetích státu stojících mimo rámec tohoto systému  je spojen s pojmem kolektivní sebeobrana.
Princip kolektivní bezpečnosti je zakotven v čl. 2 odst. 5 Charty (…všichni členové poskytnou OSN veškerou pomoc při každé akci, kterou OSN podle této Charty podnikne a vyvarují se pomáhat státu proti němuž OSN tuto akci podniká…)
Zásady na kterých spočívá mezinárodní bezpečnost
1) Zákaz použití síly nebo hrozby silou (proti územní celistvosti, politické nezávislosti, apod.)
2) Zákaz vměšování
3) Státy jsou povinny urovnávat své mezinárodní spory mírovými prostředky"