1	Členění mezinárodních měnových institucí

2	Mezinárodní měnový fond

2.1	Cíle Mezinárodního měnového fondu

2.2	Organizační struktura Mezinárodního měnového fondu

2.2.1

Rada guvernérů

2.2.2

Rada výkonných ředitelů

2.2.3

Generální ředitel

2.3	Zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights – SDR)

2.4	Členství v Mezinárodním měnovém fondu

2.4.1

Členská kvóta

2.5	Vztahy České republiky a Mezinárodního měnového fondu

3	Světová Banka

3.1	Cíle Světové banky

3.2	Členství ve Světové bance

3.3	Organizační struktura Světové banky

3.3.1

Rada guvernérů

3.3.2

Rada výkonných ředitelů

3.3.3

Prezident a generální ředitelé

3.4	Úvěrová politika Světové banky

3.5	Přidružené agencie Světové banky

3.6	Vztah České republiky a Světové banky

4	Banka pro mezinárodní platby

4.1	Organizační struktura Banky pro mezinárodní platby

4.1.1

Valná hromada

4.1.2

Správní rada

4.2	Aktivity Banky pro mezinárodní platby

5	Použitá literatura

"ÚVOD
Mezinárodní měnové instituce vznikaly vždy, když vznikl nějaký problém v měnové oblasti který bylo nutné řešit. Některé z takto vzniklých institucí po vyřešení daného problému ukončily svoji činnost, jiné byly zrušeny pro nereálnost vytyčených cílů. Další instituce měnily postupně své cíle a v současné době provádějí zcela jiné operace a vyvíjejí jiné aktivity něž ty, které jim byly uloženy při jejich založení (Banka pro mezinárodní platby). Z toho je patrné, že pouze některé fungují od svého založení s původními cíli, které byly postupně rozšiřovány v návaznosti na probíhající změny na mezinárodních finančních trzích a na potřebu řešit nové problémy v měnové oblasti (Mezinárodní měnový fond).
1 ČLENĚNÍ MEZINÁRODNÍCH MĚNOVÝCH INSTITUCÍ
Mezinárodní měnové instituce můžeme členit z několika hledisek. Z hlediska teritoriálního a z hlediska formy.
Z hlediska teritoriálního:
• regionální (EMS)
• nadregionální (MMF)
Z hlediska formy:
• instituce s vlastní organizační strukturou s vymezeným statutem činnosti (MMF)
• instituce bankovního charakteru, jež svým rozsahem přesahují rámec běžných bankovních operací (Světová banka)
2 MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND
Mezinárodní měnový fond (Ineternational Monetary Fund – IMF) byl založen dohodou uzavřenou na Mezinárodní měnové konferenci konané v Bretton-Woods (New Hampshire, USA) v době od 1. do 22. července 1944. Dohoda vstoupila v platnost 27. prosince 1945, kdy také započala oficiálně činnost této instituce. Finanční operace Fondu byly zahájeny 1. března 1947. Mezinárodní měnový fond sídlí ve Washingtonu v USA. V současné době je členem MMF 184 zemí.
2.1 Cíle Mezinárodního měnového fondu
Politika a činnost Fondu jsou řízeny jeho stanovami, které jsou známé jako „Články dohody“. Cíle, kterými se má Fond řídit při každém svém jednání a při všech rozhodnutích jsou formulovány v článku I. Stanov Mezinárodního měnového fondu takto:
• podporovat mezinárodní měnovou spolupráci
• usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu
• podporovat devizovou stabilitu
• napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů
• učinit své zdroje dočasně dostupné členům majícím potíže s platební bilancí
• zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů
Aktivita Fondu se postupně rozšířila i do dalších oblastí a v současné době se vedle plnění původních cílů zaměřuje i na další cíle:
• vytvářet nové prostředky mezinárodní likvidity (Special Drawing Rights – SDR)
• pomáhat při řešení problému zadluženosti rozvojových zemí
• provádět výzkumně informační a poradenskou činnost
Co do sféry působnosti je Fond vrcholným orgánem koordinačně-řídícím centrem mnohostranného mezinárodního platebního styku, předním regulátorem globálního dluhového problému a rozhodujícím místem projednávání měnových otázek a projektů přestavby mezinárodního měnového systému. Je představitelem realizace dohodnutých principů mezinárodních měnových vztahů. Z tohoto pohledu je institucí, kterou ve vymezených oblastech nemůže žádná jiná zastupovat."

práce je včetně prezentace v PowerPointu,obsahuje úvodní stranu,obsah,použitou literaturu