1.	Nitrobuněčné (INTRACELULÁRNÍ) - cytoplazma

2.	Mimobuněčné (EXTRACELULÁRNÍ) - krev, tkáňový mok, míza (lymfa)

2.1

Krev

2.2	Krevní buňky (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky)

2.3	Krevní skupiny, Rh faktor.

"KREVNÍ BUŇKY
I. Červené krvinky (erytrocyty)
muž v 1 ml-5mil, žena v 1 ml-4,5mil.
kruhovité, bezjaderné, uprostřed ztenčené
vznik: v kostní dřeni , životnost 120 dní, pak zánik ve slezině
obsahují HEMOGLOBIN
červené krevní barvivo, součástí Fe2+ ionty
princip fungování hemoglobinu: naváže se kyslík  vzniká dioxyhemoglobin  ve tkáních se kyslík uvolňuje
Rozpadem hemoglobinu vzniká bilirubin (žlučové barvivo) a uvolňuje se železo. Železo je znovu využito k tvorbě nového hemoglobinu. Část se vyloučí musí být znovu doplněno potravou.
HEMOLÝZA = rozpad červených krvinek, uvolňování hemoglobinu do krve, kde se rozpadá
U novorozenců se po porodu vyskytuje žloutenka.

SEDIMENTACE ČERVENÝCH KRVINEK
Erytrocyty zvolna klesají ke dnu, rychlost závisí na složení plazmy, zvyšuje se při infekčních a zánětlivých onemocněních
sedimentace je nespecifická zkouška (podává pouze informace o vzniku a ústupu onemocnění)
HEMATOKRIT=objemový podíl červených krvinek v krvi

II. Bílé krvinky (leukocyty)
obsahují jádro, nemají stálý tvar
v 1mm3 - 5000-8000 počet kolísá ,zvyšuje se při chorobných stavech
rozdělujeme:

1. GRANULOCYTY
v cytoplazmě barvitelná zrníčka granula
vznikají v kostní dřeni
• a/ neutrofilní (40%) = 1. obranná linie těla proti bakteriím
jsou schopny měnit tvar protlačí se póry ve stěnách vlásečnic do místa infekce-schopnost diapedézy-pronikat zkrz kapiláry do tkání
schopny fagocytózy- pohlcují bakterie a cizorodá tělíska
• b/ eozinofilní (1-9%)
schopny fagocytózy
množství stoupá při alergických a parazitárních onemocněních
• c/ bazofilní (0,5%)
zrnka v cytoplazmě obsahují protisrážlivý heparin

2. AGRANULOCYTY
neobsahují barvitelná zrna
• a/ monocyty- 5%
největší leukocyty s ledvinovým jádrem
uvolňují se z endotelových výstelek (sleziny, jater, mízních uzlin, kostní dřeně)
cirkulují jako nezralé krevní buňky, dostávají se do tkání, kde fagocytují vyskytují se všude, kde hrozí infekce (plíce, okolí trávicí trubice atd.)
obranná linie 2. sledu
• b/ lymfocyty 20-40%
velké okrouhlé jádro
vznikají z buněk kostní dřeně
- lymfocyty T dozrávají v brzlíku
vykonávají buněčnou imunitu namířeno proti buňkám transplantovaných tkání, nádorovým, napadeným atd.
-lymfocyty B
zodpovědné za látkovou imunitu-tvoří protilátky
mají "paměť na první setkání"-očkování

Imunita- schopnost organismu odolávat cizorodým látkám a patogenům (bakt., virům, paraz.)
• specifická-specifický útok proti patogenům (lymfocyty)
• nespecifická-kůže, sliny, HCl, zvýšená teplota

• vrozená-geneticky daná
• získaná-aktivně-očkováním, proděláním nemoci"