1.	Příjmy státního rozpočtu

2.	Daňová soustava ČR

2.1.	Přímé daně

2.2.	Nepřímé daně

2.3.	Ostatní daňové příjmy

2.4.	Stručná charakteristika jednotlivých daní

2.4.1.

Daň z přidané hodnoty

2.4.2.

Daně spotřební

2.4.3.

Daně z příjmů

2.4.4.

Daně z nemovitostí

2.4.5.

Silniční daně

2.4.6.

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí

2.5.	Přímé nebo nepřímé daně??

2.6.	Současný stav příjmů ve státním rozpočtu

3.	Obsah schémat

3.1	Přehled daní

3.2	Přehled přímých daní

3.3	Přehled nepřímých daní

"2. Daňová soustava ČR

Daně, které lze v ČR uplatňovat, jsou uvedeny v zákoně č. 212/1992 Sb. o soustavě daní, ve znění pozdějších předpisů.

Právo vybírat daně bylo v historii přisuzováno panovníkovi. Panovník poskytoval ochranu majetku a života poddaných. V dnešní době chápeme daně jako spoluúčast občanů a ekonomických subjektů na státních veřejných výdajích.

Daňová politika (fiskální politika) je součástí hospodářské politiky státu.

Stát je zde hned v několika směrech tlaků:
- stát potřebuje vybrat co nejvíce peněz, aby mohl rozvíjet své aktivity,
- občané a firmy naopak chtějí odvádět co nejméně daní, aby jim zůstalo co nejvíce pro vlastní potřeby,
- řada daní je svázána s mezinárodním obchodem a pohybem kapitálu – zde jsou zase tlaky na stát, aby sjednotil své daně s ostatními zeměmi a podepsal s nimi dohody o zamezení dvojího zdanění,
- stát musí respektovat sociální únosnost daní,
- při konstrukci daňového systému musí stát zohledňovat i technická a ekonomická kritéria vybíratelnosti a vymahatelnosti daní.

Daní se rozumí povinná a nenávratná platba, která je vybírána státem z titulu vlastnictví nějakého majetku nebo příjmu. Je jedním z příjmů veřejného rozpočtu (tedy státního rozpočtu a místních rozpočtů). Vyznačuje se neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároků plátce na plnění ze strany státu. Daně jsou placeny pravidelně v určitých stanovených intervalech nebo při určitých okolnostech, např. při darování nebo dědění.

Příslušnými orgány pro správu daní jsou finanční úřady jako správní orgány prvního stupně a finanční ředitelství jako odvolací orgány. U daně z přidané hodnoty (při dovozu), daní spotřebních (při dovozu) a daně silniční vykonávají správu těchto daní rovněž celní orgány."