1.

Funkce

2.	Původ a vývoj práva

3.	Systém práva ve státě

4.	Vztah ústavy a zákonů

5.	Právní vztahy

"Právo = souhrn pravidel chování , která jsou stanovena nebo potvrzena státním orgány, kodifikované minimum morálky

Funkce
Úkolem práva je zabezpečit každému občanu státu jistý okruh činností , v němž můžeme jednat podle své vůle a zároveň je úkolem práva omezit tyto činnosti natolik, aby ostatní občany žádným způsobem nepoškozovaly.
Občané mohou činit všechno, co jim zákony vyloženě nezakazují oproti tomu stát může konat jedině to , co mu zákony vyloženě dovolují.

Původ a vývoj práva
Právo vzniklo utvářením prvotně pospolné společnosti . Bylo v podobě nepsaných pravidel , která se tradovala v ústní podobě nebo ve formě neoficiálních, soukromých zápisů.
První právní akty se vyskytovaly již ve starověku, ale neměly všeobecně platnou právní sílu a globální charakter jako je tomu nyní (např. Chamurapiho zákoník). Toto právo nazýváme obyčejové nebo zvykové a uplatňovalo se především v rodové společnosti.
Se vnikem prvních vyspělých států vznikalo právo v podobě písemných předpisů – zákonů.
Základem je právo římské z něhož vychází valná většina evropského moderního práva v právním státě.

Systém práva ve státě
Systém našeho práva je formulován v ústavním právu a charakterizuje vzájemné postavení právních norem v rámci našeho právního řádu.
Je členěn podle právní síly právních norem. Čerpá výhradně z normativních právních aktů a normativních mezinárodních smluv. Normativní právní akt je zákon nejvyššího orgánu státní moci a normativní smlouva vzniká převážně v oblasti mezinárodního práva.
Zákonodárný proces – aby normativní právní akt mohl ve formě zákona nabýt obecně závazné účinnosti , musí projít zákonodárným procesem a to: stádiem navrhovacím, projednávacím , schvalovacím a vyhlašovacím.
Právní norma je platná publikací ale účinnosti nabývá až stanoveným dnem , kdy je ji možné použít."