Muchomůrka červená
Muchomůrka zelená
Muchomůrka citrónová
Muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka slámožlutá
Muchomůrka stroupkatá
Muchomůrka plavá
Muchomůrka šiškovitá
Muchomůrka šedivka
Muchomůrka porfýrová
Muchomůrka růžovka

Muchomůrka šiškovitá
Vůně je ořechová.
Klobouk je čistě bílý až bledě šedý, se zbytky tlustými zbytky plachetky.
Lupeny jsou čistě bílé, volné se zubatým ostřím.
Třeň je bílý, prsten shora rýhovaný, přiléhavý, třeň pod prstenem je vláknitý až vlnatý.
Je jedlá.
Výtrusný prach je amyloidní, bílý.
Výskyt: v listnatém lese, pod duby, teplomilný druh, středomořské oblasti. 4ervenec až září.
Záměna: možná jen vzácně, a to s jinými jedovatými muchomůrkami.
Je velmi vzácná.

Muchomůrka šedivka
Klobouk je nejprve polokulovitý, potom ploše sklenutý, šedohnědý až lehce fialový, jsou zbytky závoje.
Lupeny jsou volné, husté, bělavé.
Třeň je válcovitý, zprvu bělavý, potom šedohnědý, s dolů svěšeným rohovaným prstenem.
Dužnina je bělavá, leckdy hnědavě skvrnitá.
Výtrusy jsou kulovité až elipsoidní, výtrusný prach je bílý.
Výskyt: V listnatých a jehličnatých lesích, červen až říjen.
Záměna: může být velmi snadno zaměnitelná s muchomůrkou tygrovanou. Podobná je muchomůrce růžovce.

Velmi heslovitě zpracovaný text. Práce obsahuje jen stručné popisy, ale nic podrobnějšího. Neobsahuje seznam použité literatury.