1.	Model důchod

2.	Úsporová funkce a indukované úspory

3.	Zamýšlené investiční výdaje

4.	Celkové zamýšlené výdaje

5.	Kdy je ekonomika v rovnováze

6.	Multiplikační efekt

7.	Státní výdaje a třísektorový model

8.	Účinek důchodové daně

9.	Zahraniční obchod a čtyřsektorový model.

"Úsporová funkce a indukované úspory
Část disponibilního důchodu, kterou domácnosti nevěnují na spotřebu, najdeme ve formě úspor. Je zřejmé, že výše úspor závisí především od výše disponibilního důchodu. Vztah mezi disponibilním důchodem a výší úspor (S) zachycuje úsporová funkce. Úsporová funkce je přímka pod úhlem 45 stupňů označená Yd znázorňuje částku disponibilního důchodu jak v horizontálním, tak vertikálním směru. Protože druhá přímka vyjadřuje spotřební funkci, vzdálenost mezi oběma přímkami označuje celkovou výši úspor. Napravo budou úspory pozitivní, nalevo od protnutí budou úspory negativní, protože spotřeba převyšuje disponibilní důchod, domácnosti tedy čerpají své minulé úspory, které mají v bankách, jako cenné papíry atd.
Část z dodatečné koruny disponibilního důchodu, která není spotřebována, a tedy plyne do dodatečných úspor, představuje mezní sklon k úsporám (mps = dS/ dYd)
Takže: součet mezního sklonu k úsporám a mezního sklonu ke spotřebě se musí rovnat 1 (mpc + mps = 1 nebo mps = 1 – mpc).
Chceme-li spočítat celkovou výši úspor při určité úrovni disponibilního důchodu, musíme napřed spočítat indukované úspory. Indukované úspory(S1) získáme součinem mezního sklonu k úsporám a disponibilního důchodu Yd.
Celková výše úspor = Yd – C nebo S1 – Ca , z čehož nám plyne, že úspory (S) a spotřeba C musí dát dohromady disponibilní důchod.
V jednoduchém keynesiánském modelu jsou tedy úspory stejně jako spotřeba funkcí běžného disponibilního důchodu.

Zamýšlené investiční výdaje
Investice (I) považujeme v modelu důchod – výdaje za exogenní veličinu, a proto budeme veškeré investice brát jako investice autonomní (Ia). Úroveň investic tedy nebude záviset na výši reálného důchodu. Tím získáme jednoduchou investiční funkci, kdy se celkové investice rovnají investicím autonomním. Proto investiční funkce bude označena jako horizontální přímka. Růst investiční funkce může být způsoben: (1)poklesem úrokových sazeb, (2) optimistickým očekáváním budoucího vývoje ekonomiky nebo (3) snížením daní."

Vypracovaná státnicová otázka č. 11.