1.	Pivo ve starověku

2.	Počátky pivovarnictví u nás

3.	Lidé, kteří se zasloužili o zlepšení pivovarnictví

4.	Průmyslové pivovary

5.	Výroba piva

" Celou výrobu piva lze rozdělit na několik úseků: přípravu mladiny, hlavní kvašení, dokvašování a výstav. 1. Příprava mladiny a sladiny zahrnuje mletí sladu, vystírání, rmutování, scezování, chmelovar a chlazení. Mletí sladu není jem prosté rozdrcení zrna na jednoduchém šrotovníku. Účelem je získat šrot s maximálním podílem málo rozemletých pluch (15-20 %), s určitým podílem hrubé a jemné krupice (55-60 %) a asi s 25 % mouky. Tento požadavek je diktován jednak nároky na optimální průběh enzymatických reakcí, jednak nároky na optimální průběh enzymatických reakcím jednak nároky na snadnou filtraci a na získání maximálního varního výtěžku. Proto se slad mele na speciálních šrotovnících se třemi až šesti válci s vřazenými síty, aby bylo možné jednotlivé podíly postupně oddělovat. Všechny tři podíly padají do společného košem kde se promíchávají. Před mletím se slad čistí od prachu, písku a železných předmětů. Ve varně se z rozemletého sladu připravuje mladina.
Příprava mladiny je proces, na kterém se účastní řada různých enzymů. Poněvadž optimální působení enzymů je závislé především na teplotě prostředí, lze její regulací usměrňovat celý pochod. Ze šrotovníku se převádí šrot do vystírací kádě, která je umístěna ve varně. Zde se za působení účinného míchadla míchá. Ze sladu přejde do roztoku 70 – 80 % rozustných látek (extraktu). Na 100 kg šrotu se přidá asi 6 hl vody a konečná stupňovitost piva se koriguje v dalších fázích přípravy mladiny vyslazováním odseparovaného sladového mléka a odpařováním při chmelovaru. Minerálie vody působí na hodnoty pH a tím na aktivitu enzymů. Kalionty Ca2 + Mg2 + aciditiu snižují (působí nepříznivě). Naproti tomu CaSo4 , tedy především voda obsahující sírany snižuje hodnoty pH (zvyšuje kyselost) mladiny. Sladový šrot se vystírá do vody teplé např. 37-38 °C (existují různé technologické postupy závislé i na kvalitě sladu); jde o tzv. kyselinotvornou teplotu, při níž působí příznivě enzymy uvolňující kyseliny. Vlivem fytázy se z fytinu uvolňuje kyselina fosforečná a vzniká důležity růstový faktor kvasinky inostiol. Při vyšších teplotách, 40 – 50 °C, působí enzymy štěpící bílkoviny: optimální pH pro proteinázu je 4,6 –4,9, u peptidázy je optimální pH v mírně alkalické oblasti, ale znatelně působí i při pH = 6,0. Vysoce významnými enzymy jslu amylázy, které..."