1.	O autorovi

2.	Shrnutí struktury knihy

3.	Způsob uchopení témat

4.	Utváření knihy

5.	Její slabiny

6.	Jaká je autorova vize rodiny

7.

Ukázky

"Způsob uchopení témat jako je rodina, vztahy uvnitř i vně rodiny, i dalších sledovaných skutečností, je archaický, nemoderní co do formy – apriori vylučuje diskusi, jakoukoliv zmínku o možné existenci oponentních pozic. Pokud se autor vůbec dovolává vědeckých nebo statistických dat, činí tak povětšinou na základech výzkumu – „…četné psychologické výzkumy ukázaly…“(str. 20), „Nové psychologické výzkumy ukazují…“(str. 55).
Někdy obsahové zpracování tématu hraničí s důvěřivou bezstarostností. Kupř. když autor kladně hodnotí význam prarodičů a aniž by se přitom zmínil o jejich někdy osvědčené hrozivé schopnosti rozvrátit manželský svazek „mladých“, pokud si někoho z leckterých dnešních prarodičů mladí manželé, a bohatě stačí, aby to byl jen jeden z nich, připustí k manželskému tělu. Autor se také ani nepokouší vést se čtenářem dialog, prostě je to tak a nejinak. S formálním dialogem či snad dokonce s polemikou s alespoň některými, v současnosti hlučně prezentovanými sociologickými konstrukcemi, leckdy spíše destrukcemi, autor rovněž čtenáře neunavuje."

Zdeněk Matějček : O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. (Portál, Praha 1994).