1) ÚVod
2) Zdravotní postižení
3) Sociální vyloučení
3) Začleněnování lidí se zdravotním postižením do informační společnosti
4) Metodika výzkumu
5) Empirická část
6) Závěr
7) Přílohy
8) Anotace

Termín „postižení“ zahrnuje velké množství různých funkčních omezení, která se vyskytují v každé populaci ve všech zemích světa. Jedná se o velmi různorodou skupinu lidí s rozdílnými problémy, potřebami a zájmy a životní situací. Kromě lidí s tělesným, zrakovým a sluchovým postižením patří mezi zdravotně postižené také lidé s mentálním postižením a lidé vnitřně nemocní nebo lidé s civilizačními či duševními chorobami. Takovéto vady, stavy nebo onemocnění mohou být trvalého nebo přechodného rázu a mohou se vyskytovat i v různých kombinacích.

Na životní situaci lidí trpících zdravotním postižením bývá často nahlíženo odděleně podle druhu intervence. Pro vystižení komplexity postižení v celé jeho šíři je však nutné nahlížet na situaci lidí s postižením ze všech relevantních úhlů pohledu. Nejčastěji se při popisu životní situace lidí s postižením využívají legislativní, zdravotní a sociologická definice zdravotního postižení.

Legislativní pojetí
V našem právním řádu se pojmy, označující osoby, které trpí tělesnou, mentální či smyslovou poruchou nebo vadou způsobující jim funkční omezení, nepoužívají jednotně. Listina základních práv a svobod používá termín „osoby zdravotně postižené“ (Pavlíček, s.7).
Donedávna řád neznal obecnou definici osoby se zdravotním postižením, definoval některé termíny zejména pro účely uplatnění v soustavném zaměstnání (invalidní občan, částečně invalidní občan, občan se změněnou pracovní schopností a občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením) a pro účely péče o osobu blízkou (částečně / převážně / úplně bezmocný občan).

Přehledná práce.
Uvedena použitá literatura.