1.

Úvod

2.	Vztah mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem

3.	Techniky kvalitativního výzkum

4.	Osoba moderátora kvalitativního výzkum

5.	Profesionalita marketingového výzkumu

6.	Česká versus zahraniční klientela marketingových společností

7.	Zaslepený postoj mnohých firem

8.

Závěr

9.	Použitá literatura

"Profesionalita marketingového výzkumu

Nejdůležitějším faktorem pro kvalitní provedení marketingovéhu výzkumu je právě profesionalita nejen přístupu jednotlivého marketingového pracovníka, ale především celého výzkumného odboru, či společnosti. Bohužel je řada diletantů, kteří jsou schopni vydávat za výsledky výzkumu víceméně zmatený popis jevů, kterým sami neporozuměli a které nedokážou interpretovat. Možná k tomu svádí i to, že administrace psychologických technik je poměrně jednoduchá. Každý umí předložit kresebný test, každý se umí zeptat, v jaké zvíře se značka promění. Ale tohle je jen "psychologie" na povrchu. Zkušený výzkumník umí zacházet se skupinovou dynamikou, umí rozeznat, kdy se to týká zadané problematiky a kdy jen respondent ventiluje přes svoji osobnost své problémy. Vidí nonverbální projevy, zná meze a možnosti technik. A v neposlední řadě se můžeme zmínit o interpretaci výsledků, která bývá klíčovým bodem a vyvrcholením celého výzkumu.Požadavek profesionality však platí samozřejmě stejně pro kvalitativní i kvantitativní výzkumy.


Česká versus zahraniční klientela marketingových společností

Mnohé společnosti zabývající se marketingovým výzkumem mají zajímavé zkušenosti se svou klientelou. Dnešní problémy jsou možná trochu poplatné vývoji, kterým tento obor prošel. Dříve bylo možno rozdělit klienty na dvě skupiny. Zahraniční, kteří většinou přicházeli sebevědomě, mnohdy až s arogantním a panovačným postojem a se znalostí metodologie, i když často omezené jen na rutinní používání několika málo postupů, a také bez znalostí našeho trhu, jeho specifiky a cílových skupin, které chtějí oslovit. Čeští klienti zase nevěděli přesně, co mohou od výzkumu očekávat, neznali možnosti uplatnění jednotlivých metodik ve vztahu k cílům výzkumu, takže součástí spolupráce bývala někdy i určitá osvěta, která se ale často vyplatila. V posledních letech se rozdíly mezi oběma skupinami zmenšují. Poučily se obě. Zahraniční klienti postupně nacházejí v našich výzkumných organizacích rovnocenné partnery, kteří jim mohou maximálně pomoci při poznávání našeho trhu. Markantní rozdíl je především u českých klientů (i když pochopitelně ne u všech), kteří kromě znalostí vlastní problematiky udělali velký pokrok i v tom, co lze označit jako marketingové myšlení."

Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra marketingu.