1) PhDr. Jindřich Francek
2) Obsah
a) 1 část - Proměny trestního práva
b) Druhá část
3) Názor

V 2. pol. 13. stol. se soudnictví osamostatnilo zřízením zemského soudu. Vývoj soudů přerušila husitská revoluce, kt. nahradila přijaté normy božím zákonem. Základem politických programů husitů se staly tzv. čtyři pražské artikuly z r. 420.
V období stavovského státu došlo k prohloubení sítě soudních orgánů. Celostátní působnost měl šlechtický zemský soud, kt. předsedal král. Vzhledem k tomu že zemskému soudu předsedala šlechta, vznikl koncem 14. stol. z panovníkovy iniciativy komorní soud. V roce 1548 vznikl apelační soud, k němuž směřovala odvolání od ostatních soudů.
Po bělohorské porážce skončila éra stavovského státu, nastoupil absolutismus a bylo zřízeno Obnovené zřízení zemské 1927 je vyhlásil Ferdinand II. pro Čechy a o rok později pro Moravu. Panovník se stal výhradním zákonodárcem, zajistil svému rodu český trůn dědičně, jmenoval zemské úředníky bez ohledu na dosavadní zvyklosti.
Po roce 1749 politickou správu celé monarchie obstarávalo Directorium in publicis et cameralibus, kt. se roku 1762 změnilo v Česko-rakouskou dvorskou kancelář. Soudnictví řídil Nejvyšší justiční úřad (Die Oberste Justizstelle).
Osmnácté století je označováno jako doba reforem, kt. usilovaly o zkvalitnění a byrokratizaci soudnictví.

Přehledná práce.