1.

Úvod

2.	Literární přehled

2.1.	Kompostování

2.2.	Proces kompostování

2.2.1.

Průběh kompostování

2.3.	Materiály vhodné pro kompostování

2.4.	Základní pravidla kompostování

2.5.	Mikroorganismy v procesu kompostování

2.5.1.

Mikroorganismy mezofilní fáze

2.5.2.

Mikroorganismy termofilní fáze

2.5.3.

Mikroorganismy fáze přeměny a syntézy

2.6.	Zbytky zeleniny jako kompostovatelný odpad

2.7.	Kompostování a změny klimatu

3.	Použitá literatura

"2.1. Kompostování
Kompostování je aerobní biologický rozklaný proces, jehož účelem je co nejrychleji a nejhospodárněji rozložit původní organické látky v kompostovaných surovinách a odpadech a převést je
na stabilní humusové látky, které jsou základem půdní úrodnosti (Filip, 2002).
Úrodnost zemědělské půdy se po staletí udržovala využíváním organických zbytků, zejména vyzrálé chlévské mrvy. V současnosti lze podstatně zvyšovat úrodnost půdy průmyslovými hnojivy, avšak v případě, že se do půdy nedostává dostatečné množství humusu, půda se vyčerpává a ztrácí úrodnost
a přirozenou odolnost proti chorobám vyvolávaných některými půdními organismy.
Smyslem kompostování je tedy vyrobit látky, jenž aplikací
do půdy se přetváří na půdní humus, a tvoří tak rostlinné živiny v pomalu působících formách, které se v půdě uvolňují souběžně s růstem rostlin a jejich potřebami čerpání živin z půdy.

2.2. Proces kompostování
Kompostování se děje za přístupu vzduchu a jeho výsledkem bývá zpravidla stabilizovaný a kvalitní kompost, který je schopný dodat půdě nenahraditelný humus (Groda et al., 1995).
Prvotní podmínkou procesu kompostování je přívod vzduchu. Při klasickém kompostování na hromadách se přívod vzduchu zajišťuje přehazováním materiálu, kterýžto způsob se dnes jeví jako pracný a málo účinný.
Základem kompostování je biodegradace organické hmoty působením aerobních mikroorganismů v kombinaci s některými dalšími chemickými reakcemi (oxidace, hydrolýza, …). Zastoupení mikroorganismů není stálé a je závislé na složení kompostu
a stupni humifikace (Groda et al., 1995)..."