1.	Zákonodárný proces

2.	Podmínky hlasování v Parlamentu

3.	Zákonodárná iniciativa

4.	Projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně

5.	Projednávání návrhu zákona v Senátu

6.	Podepisování a vyhlášení zákonů, platnost a účinnost

7.	Zkrácené jednání o návrhu zákona

8.	Stav legislativní nouze, mírové zákony

9.	Zákonná opatření Senátu

"Projednávání návrhu zákona v Senátu

Poslanecká sněmovna podstupuje bez zbytečných odkladů návrhy zákonů, s nimiž vyslovila souhlas, Senátu. Senát zákon projedná a usnese se k němu do 30 dnů od jeho postoupení, nebo vyjádří vůli návrhem se nezabývat či se neusnese vůbec a v takovém případě se na návrh hledí, jako by byl přijat. Senát však má ústavní povinnost projednat a usnést se na návrhu volebního zákona, zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud se Senát návrhem zabývá, může zákon schválit, zamítnout či vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
Zamítne-li Senát návrh zákona, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Pak je návrh zákona přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. Pozměňovací návrhy nejsou při projednávání Senátem zamítnutého návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přípustné.
Jestliže Senát vrátí návrh zákona s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění navrženém Senátem. Usnesením Poslanecké sněmovny je návrh přijat. V opačném případě hlasuje Sněmovna znovu o návrhu zákona v původním znění, ve kterém byl podstoupen Senátu. V tom případě je návrh přijat, pokud byl schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. Pozměňovací návrhy nejsou při projednávání Senátem vráceného návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přípustné.

Podepisování a vyhlášení zákonů, platnost a účinnost

Přijaté zákony podepisuje nejdříve předseda Poslanecké sněmovny, poté prezident republiky. Ten má právo vrátit přijatý zákon Poslanecké sněmovně s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl podstoupen (tzv. suspenzivní veto). Toto právo se netýká ústavních zákonů. O takto vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Platí, že zákon byl přijat, pokud byl schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. V opačném případě zákon přijat nebyl. Pozměňovací návrhy zákona nejsou přípustné. Nakonec přijatý zákon podepisuje předseda vlády.
Aby byl zákon platný, je třeba, aby byl vyhlášen. Totéž platío mezinárodních smlouvách schválených Parlamentem. Zákony, mezinárodní smlouvy schválené Parlamentem a další obecně závazné právní předpisy se vyhlašují publikováním ve Sbírce zákonů. Pravidla tohoto publikování stanoví zákon č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky. Zákon se stává platným dnem svého vyhlášení. Zákon se stává účinným obecně 15 dnů od vyhlášení, případně je den účinnosti zákona uveden v posledním paragrafu tohoto zákona."

Pozor na aktuálnost některých informací.