1

Úvod

2	Trestný čin

2.1	Pojem a podstata trestného činu

2.2	Pojmové znaky trestného činu

2.3	Dělení trestných činů

2.3.1

Dělení podle materiální stránky trestného činu

2.3.2

Zákonné typy trestných činů

2.3.3

Dělení podle objektivní stránky

2.3.4

Dělení podle způsobu jednání

2.3.5

Dělení podle formy

3	Společenská nebezpečnost

4	Skutková podstata trestného činu

4.1	Objekt trestného činu

4.2	Objektivní stránka trestného činu

4.3	Subjekt trestného činu

4.4	Subjektivní stránka trestného činu

4.5

Omyl

"Zavinění je v trestním právu chápáno jak vnitřní psychický vztah pachatele trestného činu k ohrožení nebo porušení zájmu chráněného trestním zákonem, a to způsobem uvedeným v trestním zákoně. V našem trestním právu platí zásada „bez zavinění není trestný čin ani trest“.
Zavinění má dvě formy:
a) Zavinění úmyslné (dolózní), které zahrnuje:
§ úmysl přímý (dolus directus), vůle je zde vyjádřena slovem „chtěl“
§ úmysl eventuální (dolus eventualit), složka vůle je zde vyjádřena slovem „srozuměn“

b) Zavinění z nedbalosti (kulpózní), které zahrnuje:
§ nedbalost vědomou
§ nedbalost nevědomou

Formy zavinění jsou vybudovány na vědění a vůli, u nedbalostina povinnosti zachovávat opatrnost. Vědění je buď vědění že něco existuje nebo může existovat.

Pohnutka – rozumí se jí vnitřní podnět, který v pachateli vyvolal rozhodnutí spáchat trestní čin."

Poměrně podrobně rozebrané dané téma.