1.	Význam, postavení, organizace a právní úprava centrální banky

2.	Úkoly centrální banky

3.	Emise peněz (ochranné prvky)

4.	Měnová politika a její nástroje

5.	Posoudit keynesiánský a monetární přístup k množství peněz

6.	Popsat makroeko ukazatele výkonnosti ekonomiky, charakteristika a vztahy mezi nimi:

a) Inflace a stav množství peněz v oběhu
b) Nezaměstnanost
c) Hrubý domácí produkt
d) Zahraniční platební bilance
e) Účinnost hospodářské politiky

7.	Porovnat keynes. a monetar. přístup v otázce úloha vlády a centrální banky v ekonomice

8.	Motivace pracovníků

" Keynesův čtyřsektorový model
Model je vytvořen zahrnutím posledního sektoru, a to zahraničí NX ( C + I + G +NX), tím lze použít multiplikátory otevřené ekonomiky.

Typy hospodářských politik
1. Keynesiánský typ
Vyhází z Modelu důchod – výdaje, vychází z představy , že tržní ekonomika je nestabilní vnitřně. Tento systém není schopen na základě tržních sil plně využívat výrobní zdroje. Je zapotřebí státních zásahů do ekonomiky.
Cíl – hospodářský růst
Nástroj - fiskální politika
2. Klasický přístup
Představa, že samoregulační síly trhu vytváří optimální podmínky pro ekonomiku, zajišťují maximální výkonnost ekonomiky, není třeba zásahů státu.
Cíl – cenová stabilita
Nástroj – monetární politika
Popis makroekonomických ukazatelů výkonnosti ekonomiky
Fungování ekonomiky jsou spojeno s řadou problémů.
Pro hodnocení ekonomické situace země se používají 4 základní ukazatele:
- míra inflace (cíl – stabilní cenová hladina)
- roční míra nezaměstnanosti (cíl – vysoká míra zaměstnanosti)
- roční tempo růstu reálného domácího produktu (trvalý a přiměřený hospodář. růst)
- podíl salda obchodní bilance na hrubém národním produktu (vnější ekonomická rovnováha)
Inflace
Inflace je projevem nerovnováhy ekonomiky. Je to stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny doprovázený snižováním kupní síly peněz (znehodnocování úspory).
V době inflace se zhoršuje schopnost peněz plnit své funkce (fce oběživa, účetní jednotka,uchovatel hodnoty, měřítko ceny).
V době inflace se zhoršuje vypovídací schopnost informací, které zprostředkovává cenový systém – na to doplácí podnikatelé, současně se zvyšuje míra nerozhodnosti při rozhodovacích procesech a zhoršuje se i odhad efektivnosti investic.
Ukazuje tempo růstu cenové hladiny.
Opakem inflace je DEFLACE – neroste cenová hladina, snižuje se. Dále rozlišujeme
DESINFLACE – zpomalování tempa růstu inflace, čili snižování míry inflace. Dále STAGNACE – v ekonomice roste inflace a přitom stagnuje hospodářský cyklus.

Inflaci měříme pomocí cenových indexů
1) deflátor GDP
2) CPI – index spotřebitelských cen
3) PPI – index cen výrobců (velkoobchodních cen)
Výši inflace potom určujeme pomocí ∏ (vyjadřuje se v %)

OTEVŘENÁ INFLACE trvalý růst cenové hladiny
SKRYTÁ INFLACE mluvíme o ní v případě, že levné výrobky jsou nahrazovány dražšími, aniž by se zvedla jejich kvalita
POTLAČENÁ INFLACE vzniká tehdy, existuje-li na trhu všeobecný převis poptávky a cenám je zabržděno, aby tento převis odstranily
ČISTÁ INFLACE inflace, která nezahrnuje růst těch cen, které jsou státem regulované

Formy inflace
1) mírná inflace
- inflace, když vzroste cenová hladina za rok od 0 do 10%
- tempo růstu cen nepřekračují tempo růstu výroby
- roste nominální i reálný produkt
- nemá negativní dopad pro fce peněz
- je tedy slučitelná se zdravým vývojem ekonomiky
2) pádivá inflace (cválající)
- hovoříme o ní, když vzroste cenová hladina o desítky či stovky %
- tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen
- finanční trhy kolabují, lidé nedrží peníze, spíše hromadí statky a nemovitosti
- není slučitelný se zdravým vývojem ekonomiky, protože snižuje její výkonnost
3) hyperinflace
- vzroste-li cenová hladina za rok o tisíce či milion %
- extrémní případ pádivé
- tempo růstu cen je vysoké a nemá žádoucí souvislost s tempem růstu výroby
- peníze neplní žádnou ze svých funkcí, proto dochází zejména k naturální měně (Barter)
- dochází k dezorganizaci ekonomiky
- inflace se zpravidla nedá zotavit a dochází k měnové reformě

Příčiny inflace
Vysvětlení příčin inflace ekonomové vysvětlují zpravidla pomocí modelu AS, AD. Tento model vysvětluje reakci reálného produktu a cenové hladiny na poptávkové a nabídkové šoky. V tomto modelu rozlišujeme 2 typy příčin inflace:
1. poptávková inflace (poptávka tažená poptávkou) Je způsobena pozitivními poptávkovými šoky a to v případě, že se současně s růstem cenové hladiny nezvyšuje odpovídajícím tempem potenciální produkt.
- pozitivní poptávkové šoky: - zvýšené tempo růstu peněžní zásoby
- naměřené investiční výdaje
- vyšší růst produktivity práce než je růst nomin. mezd
- snižování daní
- podpora se strany státu levných úvěrů
- snížení státních výdajů (formou deficitního rozpočtu)
Důsledky inflace
• postihuje příjemce fixních důchodů (starobní důchody, stipendia, úroky z vkladů), postihují věřitel, pronajímatele, zaměstnance, spořitele, naopak na inflaci vydělávají dlužníci, stát, nájemníci
- inflace nepostihne vlastníky hmotných statků, protože jejich cena roste spolu s inflací
• inflace má sociální dopady – sociálně slabé skupiny závislí na sociálních dávkách, které jsou fixní, pocítí inflaci jako první, valorizace je opožděná o několik měsíců ze strany státu
• inflace zpravidla posiluje spotřební výdaje na úkor úspor, vnáší nejistotu do investičních plánů, posiluje dovozy při pevných měnových kurzech, což by oslabovalo domácí výrobce. Při pohyblivých kurzech pak dochází k velkým výkyvům domácí měny





Protiinflační politika
- problémem každé ekonomiky je udržet stabilní míru inflace
- rozlišujeme 2 protiinflační politiky
1) orientovaná na agregátní poptávku
- snaží se udržet stabilní AD
- zpravidla se k tomu využívá měnová a fiskální politika
2) důchodová politika
- další možnost jak zpomalit růst cenové hladiny a to omezeném růstu nominálních mzdových sazeb

Inflace má sociální dopady, tzn., že sociálně slabé skupiny obyvatel, jejichž životní úroveň často závisí na sociálních dávkách, často fixních, pocítí inflaci jako první a daleko výrazněji něž ostatní skupiny.
Inflace působí na ekonomickou aktivitu, tzn. že posiluje spotřební výdaje na úkor úspor, vnáší nejistotu do investičních plánů, posiluje dovozy při pevných měnových kurzech, což oslabuje domácí výrobu.
Při pohyblivých kurzech může docházet k výkyvům měnového kurzu.

Stav množství peněz v oběhu
Množství peněz v oběhu v současné době se řídí podle množství vyrobeného zboží vyjádřeného v cenách.
Množství peněz v ekonomice má vliv na:
- hospodářský růst – makroekonomický ukazatel, který sleduje výkonnost ekonomiky – HDP vyjádřený v %
- zaměstnanost – ukazuje podíl práceschopného obyvatelstva, který je zaměstnáno k celkovému počtu obyvatel (v %)
- inflace – znehodnocení peněz
- platební bilance peněz – vyváženost plateb do země a ze země, mělo by být vyrovnané
"

Velmi podrobná práce zpracovaná formou poznámek a ne souvislého textu. Práce je doplněna i grafy a křivkami.