1.

Geologie

2.

Povrch

3.

Podnebí

4.

Vodstvo

5.

Zeleň

"POVRCH
• Na území Prahy zasahují dvě subprovincie České vysočiny: Poberounská subprovincie a Česká tabule
• POBEROUNSKÁ SUBPROVINCIE:
o Pražská plošina – zabírá 85 % území Prahy. Charakteristickým tvarem reliéfu jsou rozsáhlé plošiny, do nichž se hluboce zařezává údolí Vltavy a přítoků. Je zde značně členitý povrch, hlavně na Z. Průměrné výškové rozpětí tohoto území činí 50 – 200 m. Maximální rozpětí je 225 m (nejvyšší bod v Praze – 400 m na Zličíně, nejnižší – hladina Vltavy – 175 m). Nejvyšší a nejstarší povrchy (z prvohor) jsou v západní části Prahy. Nejrozsáhlejší plošina se rozkládá ve výšce 370 až 380 m.n.m. na Ruzyni. Pražská plošina má celkově plošinný ráz, který má místy vrchovinný reliéf. Ještě se dále dělí na dvě části, na Říčanskou plošinu (JV, patří sem Pražská kotlina, která tvoří historické jádro) a Kladenskou tabuli (SZ)
o Hořovická pahorkatina – zabírá do Prahy svou částí – Hořovickou brázdou. Nachází se kolem dolního toku Berounky. Je tvořena měkčími horninami – břidlicemi.
o Brdská vrchovina – Do území zasahuje podcelkem Hřebeny. Je tvořena rozsáhlým strukturním hřbetem, který probíhá v barrandienském směru (JZ - SV) rovnoběžně s výběžkem Hořovické pahorkatiny. Hřbet je tvořen odolnými křemenci. U Zbraslavi přechází na pravý břeh Vltavy.
• ČESKÁ TABULE:
o Středolabská tabule – Českobrodská tabule. Jsou to čtvrtohorní celky. Mají plošinný reliéf na pískovcích. Povrch je nezřetelně rýhován mělkými údolími.
• Průměrná nadmořská výška – 235 m.n.m.
• Nejvyšší bod města – 400 m.n.m. (Zličín).
• Nejnižší bod města – 175 m.n.m. (hladina Vltavy)
• Vyšší body – Bílá Hora (381), Děvín (310), Petřín (318), Vítkov (270), Vyšehrad (231)"

Psáno formou poznámek.