1.	Posouzení zdrojového materiálu

2.	Seznámení s oblastí

3.	Vývoj jihočeského rybníkářství

4.	Působení Jakuba Krčína z Jelčan

"Působení Jakuba Krčína z Jelčan

Všechna dotčená opatření týkající se chovu ryb spadají do období bezprostředně před a do nastavajícího období velkého organizátora Jakuba Krčína z Jelčan. Třeboň přijala vliv tohoto energetického úředníka poté, co získal postavení regenta všech rožmberských panství a v této své funkci zahájil, nebo již provedl mimořádné reformy a díla v oblasti zemědělství, chovu dobytka, rybničního hospodářství a pivovarského průmyslu na různých velkých panstvích. Jeho zachované dopisy a další odpovídající spisy, týkající se třeboňského rybničního hospodářství, se vztahují převážně k stavbě rybníků a k výsledkům výlovů. Jak dalece jeho zprostředkované i bezprostřední jednání samo přispělo ke zlepšení třeboňského chovu ryb, nelze přesně dokázat, přesto však lze předpokládat, že Krčín byl i v tomto směru směrodatný. Cílem jeho snah bylo zvýšení výnosu a meliorace zemědělských statků ve velkém stylu a právě rybniční hospodářství se ukázalo jako schopné posloužit tomuto cíli. Mohlo být provozováno bez zapojení poddaných a bez velkých nákladů přímo a i trvale zajišťovalo úspěch. Proto zaměřil Krčín svou pozornost zvlášť na tuto oblast zisku. Na cestě za svými velkorysými plány a aby také vyjádřil velkou moc svého pána, rozhodl se již tak velice rozsáhlé třeboňské rybniční hospodářství ještě více rozšířit.
Nelze snadno přijmout domněnku, že by v oné době nebyly již staré, velké rybníky prokázaly poměrně nižší produkci oproti menším rybníkům. Je však možné připustit, že se tenkrát ještě nemohl uplatnit poznatek, že by bylo lepší plochu určenou k zatopení rozdělit na několik rybníků, než je zatopit jedinou hrází. Bylo možné je umístit v postranních srážkových oblastech stejně jako v povodí Lužnice; jenom bylo třeba brát řádně ohled na průchod vyskytujících se velkých vod, aby byly ochráněny před nebezpečím nejen rybníky samotné, ale i výživa a rozvoj, ale také samotný život ryb. Jelikož Krčín šel přes tyto hranice a rybníky chtěl mít za každou cenu jen velké, vznikla jeho rukou v Třeboni taková vzdutí, která divákovi zřejmé imponují, která však z hlediska rybničního hospodářství a stavby rybníků musí být označena za chybné.
Podívejme se stručně na tuto výstavbu rybníků.
Již rybník Spolský, umístěný v postranní srážkové oblasti, v ledenicko-třeboňském údolí, který zaujímá jen 124 ha vodní plochy, má nadměrnou velikost, neodpovídající konfiguraci terénu a následkem toho neobvyklou hloubku, čímž se řadí mezi nejhorší rybníky."

Referát do předmětu Historie vědy a techniky 2.