1.	Veřejná politika, tržní ekonomika, smíšená ekonomika

2.	Kritéria členění statků (veřejné statky, tržní statky), společensky (kolektivně) a soukromě spotřebované statky

3.	Charakteristiky čistého kolektivního statku, smíšeného statku, příklady a uplatnění

4.	Externality a jejich význam ve veřejné ekonomice, charakteristiky statku poručnického, příklady a uplatnění

5.	Úloha státu v ekonomice, zásahy státu do ekonomiky, tržíní a vládní selhání

6.	Formy, funkce a typologie státu

7.	Veřejný sektor a smíšená ekonomika (welfare mix), příčiny existence veřejného sektoru, členění veřejného sektoru dle (vlastnictví, financování, právní formy)

8.	Efektivnost ve veřejném sektoru (užitek, výkon, kvalita), tendence k neefektivnosti, vnější a vnitřní faktory efektivnosti veřejného sektoru

9.	Veřejná správa a její pojetí a činnost, struktura odvětví veřejné správy v ČR, veřejný ochránce práv

10.	Reforma veřejné správy, vyšší územně-správní celky, členění jednotek NUTS, zdroje jako rámce vztahů mezi ústřední a místní veřejnou správou

11.	Veřejná kontrola (typy, předpoklady, význam), kritéria a hlediska členění

12.	Teorie veřejné volby (předmět zkoumání, metodologie, přístup), volební proces, typy volebních systémů

13.	Přímá a zastupitelská demokracie (pravidla hlasování), cyklické hlasování, volič medián

14.	Veřejné investice a veřejné zakázky

15.	Veřejná informatika (cíle, přínosy, prioritní oblasti), informační systémy veřejné správy, státní informační systém, územní informační informační systémy

16.	Organizace a podniky ve veřejném sektoru, kritéria členění, neziskové vládní organizace

17.	Veřejné rozpočty centrální a územní úrovně

18.	Rozpočtový proces a rozpočtová skladba

19.	Veřejné příjmy a výdaje (daňové a nedaňové)

20.	Rozpočet EU

21.	Rozpočtový deficit, veřejný dluh, veřejné obligace

22.	Hlavní segmenty a rozsah 1. a 2. skupiny veřejného sektoru v ČR

23.	Hlavní segmenty a rozsah 3. a 4. skupiny veřejného sektoru v ČR

"1. VEŘEJNÁ POLITIKA, TRŽNÍ EKONOMIKA, SMÍŠENÁ EKONOMIKA

Z dřívější direktivně řízené ekonomiky jsem přešli do systému, který lze nazvat smíšenou ekonomikou, která je běžná ve vyspělých zemích, vyžaduje znát kromě tržně orientované ekonomiky i další části smíšené ekonomiky, zejména ekonomiku veřejnou.

Zabývat se veřejnou ekonomikou má smysl pouze v tržním hospodářství.

Veřejná ekonomika = existují různá pojetí

Dušan Halásek, popisuje veřejnou ekonomiku z hlediska mikro a makro struktury jejich subjektů, použitelných nástrojů a institucí a rozlišuje hlavní 3 části veřejné ekonomiky, hovoří o tzv.:

a) veřejný sektor, (makroekonomický pohled),jeho jednotlivých segmentech a odvětvích až po konkrétní veřejné statky (mikroekonomický pohled)

b) veřejných financích, zejména veřejných výdajích a veřejných příjmech

c) veřejných informacích, potřebných ve veřejné správě k účinnému řízení, rozhodování a kontrole

Němec, Lawson definuje veřejnou ekonomiku jako = zkoumání vztahů mezi ekonomickými aktivitami veřejného sektoru a chováním firem, domácností a jednotlivců.

Veřejná ekonomika = je nástroje veřejné politiky.

Politika obecně znamená = soubor metod, postupu, opatření a nástrojů k dosažení určitého cíle.

cíle veřejné politiky = zajištění veřejných statků a zájmů fungování veřejného sektoru

K definici veřejné ekonomiky a určité politiky lze použít 4 hlediska:

1) objekty, subjekty politiky
2) teoretická východiska
3) obsah, téma a oblasti zájmu politiky
4) cílové zaměření

objektem politiky je obvykle:
- jednotlivec, skupina lidí (důchodci), všichni obyvatelé země
- obce, okresy, chráněná území, velké městské aglomerace, příhraniční oblasti atd.

teoretická východiska:
- každá politika vychází z řady vědeckých disciplín"

Otázky do předmětu veřejná ekonomie pro 2. ročník VŠB - EKF do zimního semestru. Hodně rozsáhlé, přehledné, místo skript bohatě stačí.